Brousil posunul český rekord. Cempírková veze ze Szolnoku čtyři zlata

Podzimní zahraniční starty nabídly českým a slovenským závodníkům další příležitosti poměřit se s mezinárodní konkurencí. Maďarský Szolnok hostil FireFit o víkendu 10. a 11. října. K jeho výsledkům přidáváme také osobní ohlédnutí za německým Chamem, kde se závodilo již 26. a 27. září. Právě tam zakončil své letošní individuální závodění Zdeněk Podzimek.

Brousil: Rekord padl, ideální běh ale stále hledá

Michal Brousil ve Szolnoku zvítězil v mužském individuálním závodě. Časem 1:20,89 zároveň posunul vlastní český rekord, jehož dosavadní hodnota činila 1:21,08. Zlepšení o devatenáct setin sám hodnotí s nadhledem.

„Dosavadní český rekord byl 1:21,08 a držel jsem ho já, takže jsem to moc neposunul,“ napsal v odpovědi pro Hasičovo.

Přestože výsledková tabule ukázala nové maximum, Brousil svůj výkon nepovažuje za bezchybný. Na otázku, zda se tentokrát přiblížil ideálnímu běhu, odpovídá jednoznačně:

„Ideální běh jsem nikdy v žádném závodě nezažil. Výsledný čas mě asi nepřekvapil, tušil jsem, že by to nemusel být úplně špatný běh. A jsem za to moc rád.“ 

Největší rezervu vidí na věži. Právě tato část mu podle jeho slov pravidelně bere nejvíce času. A její zlepšování komplikuje i praktický problém: nemá kde ji odpovídajícím způsobem trénovat.

„Nejvíc se mi povedlo úplně nepokazit věž, tam ztrácím vždy nejvíc. Bohužel zatím nemám kde bych ji mohl trénovat a je to dost vidět,“ říká otevřeně. 

Nový český rekord tak pro něj není důkazem, že už vyčerpal své možnosti. Naopak dokáže pojmenovat místo, kde chce získat další čas. A další výrazná hranice je blízko: dostat se pod minutu a dvacet sekund.

„Čas pod 1:20 je určitě reálný. Jak už jsem psal o věži, musím se polepšit tam a pak by to mohlo padnout. Samozřejmě pokud vydrží zdraví, aspoň v takovém stavu, v jakém jsem teď. Tak třeba někdy,“ dodává.

O společných zahraničních startech s manželkou Petrou jsme s Michalem mluvili také v našem rozhovoru:

Související články

• 

  ROZHOVOR: Čtyři medaile z Polska. Michal Brousil o závodění s manželkou

  Více informací

Szolnok: medailové úspěchy českých a slovenských závodníků

Další individuální a společné úspěchy zachycuje následující přehled. U štafet jde o konečné pořadí a časy rozhodujících rozběhů. 

Podzimek: Bronz utekl o setinu. Důležitější je ale postupná cesta

Zatímco Szolnok přinesl říjnové úspěchy, Zdeněk Podzimek se pro Hasičovo vrátil ke svému závěru sezony v Chamu. Tam si vyzkoušel, jak tenká může být hranice mezi medailí a čtvrtým místem.

Individuální trať zvládl v čistém čase 1:28,04. Dvousekundová penalizace však posunula jeho oficiální výsledek na 1:30,04. Znamenalo to sedmé místo celkově a čtvrté v kategorii mužů 30+. Bronzový Nils Paul byl před ním o jedinou setinu sekundy. 

Podle Podzimkova popisu přišel trest za nedokončený posun na kaiseru. Chybějící vzdálenost odhaduje přibližně na dva milimetry.

„Když jsem se v cíli dozvěděl o penalizaci, že to bylo za chybějící asi dva milimetry na kaiseru, tak mě to štvalo, nehledě na medaile. Když jsem se pak dozvěděl, jak těsné to bylo, tak mě to chvíli trochu štvalo,“

S odstupem však převážilo něco jiného než zklamání z pořadí: potvrzení, že rychlost samotného běhu dokáže znovu dostat pod hranici minuty a půl.

„Když to vezmu z dlouhodobého hlediska, tak mě těší hlavně čas, že dokážu běžet pod 1:30. Sice to bude znít jako klišé, ale ta medaile už je fakt jen třešnička na dortu a pro mě je důležitější hlavně ta postupná cesta,“ říká. 

Čistý výkon je přitom potřeba odlišit od konečného výsledku. Ve svém sezónním souhrnu Podzimek uvádí jako nejrychlejší čas 1:28,42 z mistrovství Evropy v Hannoveru. Chamských 1:28,04 bylo sice rychlejších, ale po započtení penalizace zůstává ve výsledkové listině 1:30,04. 

V tandemu rozhodlo osm setin — tentokrát pro českou dvojici

Ve smíšeném tandemu se těsný rozdíl obrátil v jeho prospěch. S Nikolou Cempírkovou zvítězili jako Team DEVA mix za 1:43,72, pouhých osm setin před druhou dvojicí.

První část trati absolvoval Podzimek, závěrečnou část Cempírková. Právě její výkon při transportu figuríny označuje za rozhodující.

„Asi to, že ten víkend jsme prostě měli konečně štěstí na naší straně, a taky to, že Nikola svůj úsek pořádně mákla a na figuríně rozhodla v náš prospěch,“ hodnotí vítězný běh. 

Tandem ale nebyl jediným Zdeňkovým zlatem z Chamu. Vyhrál také smíšenou štafetu s týmem Czechia & 🦩, ve kterém nastoupili Rostislav Budař, Zdeněk Podzimek, Nikola Cempírková, Tomáš Bobiš a Miroslav Borbuliak. Ve finále zvítězili časem 1:16,23.

Zrychlení nezačalo na podzim. Podzimek na něm pracoval už od listopadu

Když přišla řeč na to, co ho během sezony posunulo, Podzimek neukázal na jeden povedený trénink ani jedinou technickou změnu. Jako hlavní důvody označil organizovanou zimní přípravu a zkušenosti nasbírané na závodních tratích. 

Od listopadu postupoval podle plánu trenéra a závodníka z Polska. Ve svém sezónním poděkování zmiňuje také TRENER STRAŻAK a zdůrazňuje, že bez pořádného tréninku by takové výsledky nepřišly.

„Od listopadu jsem jel podle tréninkového plánu od trenéra a závodníka z Polska. Takové jednoduché shrnutí: každý den něco,“ popisuje.

Základ jeho týdne tvořily jednou běžecké intervaly, třikrát cvičení typu CrossFit, jednou intervaly na strojích — airbiku nebo veslovacím trenažéru — a dvakrát lehký regenerační běh. Nešlo tedy jen o opakování závodní trati, ale o kombinaci několika druhů přípravy.

Síla, běh, kondice — ale také lehčí dny

Do konkrétní podoby přípravy nechal Podzimek nahlédnout i prostřednictvím ukázky jednoho listopadového týdne. Silové části obsahovaly například dřepy, mrtvé tahy, přemístění činky, tlaky nad hlavu nebo práci s kettlebellem. V dalších blocích se objevovalo přenášení zátěže, výpady a skoková cvičení. Běžecký den kombinoval rozcvičení, krátké úseky běhu pozpátku a střídání rychlejšího a volnějšího tempa.

Důležitý je ale i druhý pohled na jeho větu „každý den něco“. Neznamenalo to každý den stejnou intenzitu. V předložené ukázce mají své místo také lehčí práce na airbiku, stabilizační cvičení a aktivní regenerace. Nedělní část nabízela alternativy v podobě lehkého běhu, chůze nebo plavání.

Z plánu je tak patrné, že příprava nebyla postavená pouze na těžkých vahách nebo snaze pokaždé se úplně vyčerpat. Náročnější části střídala práce v nižší intenzitě a vedle hlavních cviků dostaly prostor i mobilita a stabilita trupu. 

Na tento zimní základ následně navázala příprava bližší samotným závodům.

„To byl takový základ a pak asi od března už se zařadil specifický trénink na závody,“ doplňuje Podzimek.

Jeho zkušenost tak ukazuje, proč při hodnocení podzimního výkonu nestačí sledovat jen poslední týdny před startem. Sám zlepšení spojuje s prací, která začala mnoho měsíců před závěrem sezony — a na niž mohl během roku navazovat. 

Přes systematickou přípravu si ale nechce nechat vzít hlavní důvod, proč na závody jezdí.

„Přístup k závodu mám tak nějak pořád stejný. Chci se tím hlavně bavit a proto to dělám,“ uzavírá. 

Cham: další medaile i početná česká a slovenská výprava

Vedle Podzimkova příběhu stojí za připomenutí i další výsledky zářijového Chamu. Tomáš Bobiš skončil druhý a Maroš Bošeľa třetí v absolutním pořadí mužů. Nikola Cempírková byla druhá mezi ženami. Mužský tandem ovládli Roman Munzar a Adam Slavíček, stříbro v ženském tandemu získaly Petra Černucká a Nikola Cempírková.

V kategorii mužů do 30 let navíc obsadili čeští a slovenští závodníci celé stupně vítězů: první byl Tomáš Bobiš, druhý Maroš Bošeľa a třetí Adam Slavíček. Roman Munzar přidal stříbro mezi muži 30+.

Ve věkových kategoriích zvítězili Vojtěch Dvořák mezi muži 40+, David Kubiš mezi muži 45+, Tony Rendl mezi muži 50+ a Ester Neubauerová mezi ženami do 30 let. V mužích 40+ doplnili Dvořáka na stupních vítězů druhý Rostislav Budař a třetí Robin Bureš. Mezi ženami do 30 let získala stříbro Klára Katrušáková.

V mužských tandemech 40+ vyhrál David Kubiš se Slovincem Sebastjanem Vovkem, druzí skončili Rostislav Budař a Robin Bureš. 

Mužské štafety: zlato i stříbro pro sestavy s českými závodníky

Vedle již zmíněného vítězství smíšené štafety Czechia & 🦩 přinesl Cham také první dvě místa v mužských štafetách. Uvedené časy pocházejí z finálového souboje.

České a slovenské zastoupení doplnili také Tomáš Vondráček, Jakub Kapek, Jan Kapek, Noro Merta, Róbert Rapušák, Ján Bebčák, Michal Veselka, Marek Latta, Nikol Endlicherová a Miriama Valariková. Jejich individuální výsledky společně s dalšími členy výpravy najdete v našem předchozím článku o závodech na Gardě a v Chamu

„Už jsme konkurencí i pro svět“

Zahraniční úspěchy nevnímá Nikola Cempírková jen jako vlastní medailovou bilanci. V odpovědi pro Hasičovo vyzdvihla celé české a slovenské zastoupení — a právě ostatní závodníky připomněla i při posílání svých výsledků. 

„Myslím si, že Česká i Slovenská republika na nás mohou být opravdu hrdé, protože naše vlajky se derou v té největší konkurenci hodně dopředu. A troufám si říct, že už jsme nejen pro Evropu, ale i pro svět velkou konkurencí!“