PODCAST: Sedmdesát let drážních hasičů

Drážní hasiči letos slaví kulaté výročí. Jaké to výročí Roberte je?

Profesionální požární ochrana na železnici trvá v letošním roce přesně sedmdesát let. Ale pokud se budeme bavit o požární ochraně a o záchranářské práci na železnici vůbec, tak ta už byla řešena od příjezdu prvního vlaku z Vídně do Brna.

👇PODCAST K POSLECHU👇

Dočetl jsem se, že právě první havárie na železnici byla srážka hned prvního vlaku?

Je to tak. V roce 1839 přijely z Vídně do Brna první vlaky a když se vracely zpátky, tak vlak, který jel první zastavil, aby dobral vodu a vlak, který jel druhý neupravil rychlost a zezadu narazil do soupravy před ním. Už tam byli první zranění a vznikly velké materiální škody. Takže již první provozní den železnice na území Čech, Moravy a Slezska byl poznamenán neštěstím.

Tedy již od samého počátku bylo jasné, že železniční doprava bude potřebovat nějakou pomoc?

Samozřejmě. Také železniční síť od samého počátku houstla a dnes ji máme jako jednu z nejhustších Evropě. S jejím rozšířením se rozšiřoval i požadavek bezpečnosti na železnici.

A byly to i parní stroje, které znamenaly větší nebezpečí požárů?

Z dnešního pohledu se to zdá až neuvěřitelné, ale nic jiného, než parní lokomotivy na dráze nejezdilo. Ale už i tehdejší předpisy byly ve vztahu k bezpečnosti velice přísné. Všechny správy dráhy, protože v této době nebyly jen státní dráhy, ale i soukromé společnosti, byly vázány bezpečnostními předpisy. Například kolem trati se musely dodržovat takzvané protipožární pásy. Dříve narození si mohou pamatovat i takzvané žňové hlídky u trati. Skončily na konci sedmdesátých a v začátku osmdesátých let, kdy už parního provozu ubývalo.

Ve kterém místě vznikli první hasiči-železničáři?

To se takhle nedá říct. K dispozici máme historická fakta, která jsou precizně zpracována už z doby Rakousko-Uherska. Vůbec první hasičské železniční spolky začaly vznikat někdy po roce 1918. Impulzem tomu bylo zřizování obecních a továrních hasičských sborů. Průmyslová revoluce výrazně rozšířila železniční dopravu. V 19. století se požární ochrana prakticky řešila jednotlivými správami dráhy, ale vesměs všechno záleželo na dobrovolných hasičských sborech z obcí, měst a fabrik. Z konce 19. století máme záznamy, že první železniční sbory byly už tehdy funkční. Jako příklad mohu uvést požár železničních dílnách v Plzni. Tam se hovoří o tom, že na pomoc přispěchali hasiči z tamních dílen.

Postupně začaly vznikat sbory ve všech větších železničních stanicích. Především v jejich dílnách. Právě tam hrozilo velké nebezpečí požárů. Byly to velké provozy dřevěnými střechami, ve kterých stály roztopené parní lokomotivy. Vylévaly se tam ložiska a byly tam další slevárny. Takže právě tam vznikaly první dobrovolné hasičské sbory patřící pod správu dráhy.

První jejich soumrak je datován na konec čtyřicátých let 20. století, kdy nastal obrovský rozmach železniční dopravy a po dráze se začalo připravovat opravdu velké množství materiálu, lidí a také už i nebezpečných látek. Bylo jasné, že požární ochrana se už nedá provádět na dobrovolném základě. V roce 1952 byl přijat nový zákon o státním požárním dozoru, který ministerstvu dopravy ukládal zřídit takzvané ozbrojené a požární útvary železnic. To byl vlastně začátek profesionální požární ochrany na železnici. První požární útvary, pokud budu používat tehdejší terminologii, vznikly 28. května 1953. Byly založeny v těch největších železničních uzlech v Československu - Praha, Plzeň, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Brno, Bratislava, Zvolen a překladiště na východním Slovensku v Čierne nad Tisou.

Pokud vím, tak takto to fungovalo do začátku devadesátých let?

Posléze se tyto železniční útvary zařizovaly i v menších železničních uzlech podle potřeby. A vlastě do rozdělení republiky v roce 1993 vše fungovalo v tom režimu, jaký byl nastaven v padesátých letech. V tom roce se oddělilo Slovensko, které šlo diametrálně rozdílným směrem a v Česku zůstaly požární útvary tak, jak byly až do roku 2012, kdy došlo k reorganizaci celé ochrany železnic. Vzhledem k tomu, že v těch letech byl zaznamenán úbytek přepravy nebezpečných látek, na železnici klesaly výkony a některé tratě už nebyly tak využívány, takže požární útvary buď byly přesunuty jinam anebo byly úplně zrušeny, jako např. v Děčíně nebo v Břeclavi a tamní hasiči přestoupili do jednotek v Brně a Ústí nad Labem.

Takže jaký stav je dnes?

Současné době máme 14 jednotek hasičského záchranného sboru. Dá se říct, že v každém kraji je jedna jednotka Hasičského záchranného sboru Správy železnic. Ale neberme to jako dogma, že každá jednotka má svůj hasební obvod hranicích svého kraje. Hasební obvody se překrývají tak, aby byly v dojezdu k události v co nejkratším čase.

Jak to máte s velitelstvím?

Velitelství hasičského záchranného sboru Správy železnic je v Praze, takže tam máme svého ředitele a veškerý řídící aparát. Je to naprosto totožný systém, jako je u Hasičského záchranného sboru České republiky.

Jaké jste řešili největší události v poslední době?

Když to vezmeme několik posledních let zpátky, tak bohužel zaznamenáváme zásadní nehody ani ne tak ve vztahu požárům, které tvoří 16 až 20 % mimořádných událostí. Zbylý počet jsou technické havárie a dopravní nehody na železnici. Těch opravdu hodně přibývá. Pokud budeme hovořit o těch nejtěžších a nezávažnějších, tak je to srážka mezinárodního rychlíku s osobním vlakem v roce 2021 na trati z Plzně do Domažlic. Tam to mělo fatální následky podobně, jako srážka u Českého Brodu, kdy došlo k najetí osobního vlaku do stojícího poštovního vlaku. No, a poslední událost je přibližně půl roku stará. Na Nymbursku došlo k vykolejení vlaku, který převážel nebezpečnou látku. Tam se ukázalo, jak je důležitá součinnost s profesionálními, podnikovými a dobrovolnými hasiči. Byli přivoláni hasiči z chemických továren, kteří mají s likvidací toxických látek velké zkušenosti. A díky této spolupráci byla celá ta velice nebezpečná událost během dvou dnů zcela zlikvidována a železniční provoz byl obnoven.

Když už jsme u té spolupráce hlavně s profesionálními a dobrovolnými hasiči, jak ta celkově vypadá?

Ta spolupráce je zásadní. Je zásadní ve všech směrech. Na platformě odborné přípravy i na platformě řešení mimořádných událostí. Každá z těch čtrnácti našich jednotek spolupracuje v místě s hasičským záchranným sborem kraje. Součinnost se vyvíjí nejen na úrovni operačního řízení, ale i organizačního řízení, protože s Hasičským záchranným sborem České republiky spolupracujeme v systému spojení, přenosu dat, v systému plošného krytí, do kterého jsou zařazeny všechny naše jednotky a některé jsou prvním stupni požárního poplachového plánu, kde je potřeba velkého množství sil a prostředků na řešení mimořádných událostí. Takže, ať už se jedná o hasiče profesionální nebo dobrovolné, tak se všemi velice úzce spolupracujeme.

Roberte, já přeju všem železničním hasičům, aby těch událostí bylo co nejméně, a abyste to své výročí pořádně oslavili. Tobě děkuji za rozhovor.

Já děkuju.