PODCAST: Požární muzeum na kolejích

Najdeme tu také jednu velkou raritu, a tou je požární vlak. Vedle něho jsem zastihnul kamaráda Roberta Kučeru, se kterým jsem nedávno pro Hasičovo dělala rozhovor k 70. výročí drážních hasičů. Ale nechám ho, ať se představí sám.

Mimo toho, že mám funkci vedoucího ústřední odborné rady pro represi SH ČMS, tak jsem zaměstnán také jako velitel jednotky Hasičského záchranného sboru Správy železnic v Plzni. Dnes, tady v železničním muzeum v Lužné u Rakovníka vystavujeme už podruhé historický požární vlak, ve kterém se nachází expozice nejen k 70. výročí založení drážních hasičů.

👇PODCAST K POSLECHU👇 

Kdy jste představovali tento historický exponát vůbec poprvé? A můžeš nám požární vlak přiblížit?

Když to vezmeme historicky, tak poslední zásah tohoto vlaku, nebo vůbec požárních vlaků, byl v roce 1991 u Chomutova na železniční trati z Vejprt. Vzplál zde velký požár lesa a zasahovaly při něm dva požární vlaky bezmála tři měsíce, než požár kolem železniční trati uhasily. Pak se souprava přetáhla do zdejšího železničního muzea a byla tady deponována do loňského roku. Vloni jsme na ni začali dělat opravy a restaurovat ji tak, aby se mohla představit veřejnosti. Už ne, jako zásahový prostředek, i když pořád splňuje normy a požadavky vyhlášky a mohla by vyjet do akce. Má s sebou dokonce i funkční vybavení, ale v současnosti ji používáme jen jako výstavní expozici. Dá se říct, že je to muzeum na kolejích.

Říkal si, že naposledy zasahovaly vlaky dva. To znamená, že těch vlaků bylo u nás více?

Původně jich bylo v Československu za pravidelného provozu od roku 1953 mnohem více. A posléze, když přestaly splňovat svůj účel, který měly v padesátých letech, kdy silniční síť ještě nebyla tak dokonalá, jich ubývalo. Tím, jak se budovaly nové komunikace, tak se hasiči mohli k požárům lépe dostat mobilní technikou. Takže požární vlaky se už používaly jen tam, kde byl špatně dostupný terén. Bylo jich v provozu stále méně, až zůstal jeden poslední, který tady vidíme.

Kolik bylo požárních vlaků v době největší slávy?

Na území Československa jich bylo čtrnáct.

To je dost velké množství. Mohl bys mi říct, z čeho se takový požární vlak skládá?

Co tady vidíte, jsou jenom čtyři vagóny. Původně byly požární vlaky mnohem větší, protože po válce, a hlavně po roce 1953, se začaly sestavovat podle tehdejšího sovětského vzoru. Sovětský svaz v té době byl v zajištění požární ochrany na železnici mnohem dál. Tehdy požární vlaky sloužily zároveň, jako jakési pojízdné hasičárny. Protože, když došlo k ustanovení drážních hasičů, tak ti měli k dispozici jen několik garáží někde na nákladových nádražích ve větších železničních uzlech nebo stanicích. Jiné zázemí neměli.

Souprava se skládala z plošinového vozu, na který se naložila Praga RN nebo jiné vozidlo podobného typu. Byla tam požární stříkačka typu DS 16 nebo PS 8. V závěsu byl služební vůz, který zároveň sloužil jako kancelář velitele, který zastával zároveň funkci vlakvedoucího. Nacházela se zde také další výbava. To znamená požární výstroj a výzbroj tak, jak ji známe dneska, jenom s tím rozdílem, že byla naskládána v železničním vagónu. Bylo ji tu však mnohem větší množství, než běžně vozíme v kolové požární technice.

Někde jsem četl, že ve vlaku hasiči i přebývali?

Ano. Další vůz, který byl za tím služebním byl obytný. V něm hasiči žili, jako na hasičské zbrojnici. Byla tam lůžka a kupé byly přebudovány na obývací pokoje. Byla tam kuchyně a prostor, kde se hasiči stravovali. Oni tam prakticky žili celé dny. Vlak, podle velikosti území, na kterém sloužil, mohl být vybaven druhým nákladním vagónem, ve kterém bylo hasičské vybavení, trhací háky, žebříky, sací vedení na delší vzdálenosti, prostě vše, co hasiči potřebovali, a co vozíme prakticky dodnes. Samozřejmě ve vlakové soupravě nechyběla požární cisterna, která měla obsah minimálně 20 000 litrů vody. Musela být neustále plná a připravena na odběr vody stříkačkami, které požární vlak vezl s sebou.

Jak se ta voda doplňovala? Stejně jako lokomotivy?

S doplňováním vody to bylo mnohem jednodušší, protože v každé železniční stanici byl tak zvaný vodní jeřáb, v železničářským slangu řečený grán. Jím se dala cisterna snadno doplňovat. V našem vlaku jsou k vidění i fotografie, na kterých hasiči uměli doplňovat vodu pomocí stříkaček tak, jak to třeba děláme dnes z vodní kádě při soutěžích.

Plošinový vagón byl jenom jeden?

Ano, většinou byl jenom jeden a na něm stálo požární vozidlo. Když vlak dojel k zásahu, tak automobil mohl sjet z rampy a hasit i z jiných stran.

Kromě toho posledního velkého požáru, který jsi na začátku vzpomínal, je zaznamenána ještě nějaká jiná událost, kdy byly pomocí vlaku zachráněny velké hodnoty?

Zásahů bylo za celou historii celá řada. Ale velká potíž je se dopídit o nich v archivech. Do konce osmdesátých let byla železnice strategickým zařízením a provádění jakéhokoliv záznamu a shromažďování informací bylo za socialismu prakticky trestným činem. Takže, těch poznatků je opravdu poskromnu. Po mnohých mimořádných událostech z doby Československa nyní pátráme a snažíme se na tuto otázku odpovědět. Je to však příliš složité. Dobře máme zmapován nyní pouze vzpomínaný zásah z konce osmdesátých let u Chomutova. Zjistit ale fakta z doby hluboké totality, je opravdu veliký problém. Každopádně, kdyby někdo z posluchačů nebo čtenářů serveru Hasičovo o něčem věděl, nebo někdo ze zaměstnanců Českých drah a mohl podat nějaká svědectví, fotografická nebo i verbální, tak budeme velice rádi.

Můžeme tento vlak vidět ještě někde jinde, než v Lužné?

Tento vlak má dnes, 13. května 2023, svou premiéru při zahájení sezóny a bude součástí preventivního vlaku, který pojede napříč celou republikou. Končit bude na národní den železnice koncem září v Bohumíně.

K této cestě jste vydali informační materiál. Mohl bys vzpomenout aspoň některé stanice, kde vlak bude zastavovat?

K zahájení výstavní sezóny požárního vlaku jsme vydali limitovanou edici novin, které shrnují celou expozici a na poslední straně jsou vyjmenovány zastávky, kde vlak budeme prezentovat. Z Lužné u Rakovníka vyrazí vlak do Prahy, kde bude 9. září 2023 představen na regionálním dnu železnice. Následovat bude 16. září Česká Třebová. V Trutnově bude 17. září a poslední zastávka bude 23. září 2023 v Bohumíně v Moravskoslezském kraji.

Tak já mohu všechny příznivce Hasičova na tyto dny pozvat, ale je tu pro vás ještě jedno překvapení.

Roberte, přivedl jsi mě k nádherné parní mašině. Úžasný stroj, nad kterým žasnu. Co ty, jako hasič, máš s ní společného? A co je to vůbec za lokomotivu?

Moje původní povolání je strojvedoucí. Svou pracovní kariéru na dráze jsem ukončil jako strojvedoucí. V roce 2000 jsem přešel k hasičům a od toho roku je moje profesní dráha jiná. Nicméně, udržuji si svoji dopravní způsobilost a pravidelně vykonávám zkoušky strojvedoucího. No, a po službě, když si chci aktivně odpočinout, tak se věnuji téhle krasavici.

Stojíme vedle parní rychlíkové lokomotivy řady 475.111. Možná je na veřejnosti více známá pod názvem Šlechtična a tuhle chvíli to je patrně jediný funkčního exemplář tohoto typu u nás.

Až zase pojedeš s touhle nádhernou mašinou, tak ti přeji šťastnou cestu, a hlavně přeji šťastnou cestu požárnímu vlaku, který letos vyrazí na cestu po České republice.

Děkuji. Doufám, že se letos potkáme. Když ne u této krásné lokomotivy, která by se na několika místech v rámci dnů železnice měla také ukázat, tak u našeho požárního vlaku.

Ať vám to všechno vyjde! Ahoj!

Předešlý rozhovor s Robertem Kučerou najdete zde: 

PODCAST: Sedmdesát let drážních hasičů - Hasičovo (hasicovo.cz)