Druhý požár v Českém Švýcarsku prověřil hasiče i techniku

12. 5. 2026 | Celá ČR | zásahy

Rozhodovalo letecké hašení, zkušenosti a rychlá koordinace.

Přes 2 500 hasičů, stovky kusů techniky a téměř tři miliony litrů vody shozené ze vzduchu. Rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko se letos podařilo dostat pod kontrolu výrazně rychleji než při katastrofálním zásahu v roce 2022.

Rozsáhlý lesní požár v Národním parku České Švýcarsko zaměstnal od 2. do 7. května 2026 profesionální i dobrovolné hasiče z celé republiky, speciální techniku Záchranného útvaru HZS ČR, letecké síly i zahraniční pomoc. Oheň zasáhl oblast mezi Rynarticemi, Jetřichovicemi a Tokání a kvůli rychlému šíření v extrémně náročném terénu byl už během prvních hodin vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu.

Do zásahu se během několika dnů zapojilo celkem 2 581 hasičů a 356 kusů techniky. Ze vzduchu bylo provedeno 1 540 shozů vody, přičemž vrtulníky dopravily na požářiště téměř 2,94 milionu litrů vody. Díky masivnímu nasazení sil a prostředků, intenzivnímu leteckému hašení a zkušenostem z požáru v roce 2022 se podařilo požár lokalizovat přibližně za 52 hodin od jeho nahlášení.

Kouř nad lesem oznámilo na krajské operační a informační středisko HZS Ústeckého kraje hned několik lidí během krátké chvíle 2. května. Už dvě minuty po prvním hovoru vyjížděly první jednotky. Po příjezdu hasiči zjistili rychle se šířící požár lesního porostu v nepřístupném skalnatém terénu. První odhady hovořily o ploše přibližně 500 × 200 metrů, během krátké doby se ale požár rozšířil až na zhruba jeden kilometr čtvereční.

Od samotného začátku komplikoval zásah mimořádně náročný terén s hlubokými roklemi, skalními stěnami a velkým množstvím suchého hořlavého materiálu. Hasiči proto kombinovali prakticky nepřetržité letecké hašení s rozsáhlým nasazením pozemních sil, budováním dlouhých hadicových vedení a využitím speciální techniky pro pohyb v terénu, včetně čtyřkolek a pásových prostředků.

Velkou roli sehrála také moderní technika. Drony s termovizí a stacionární dohledové systémy pomáhaly vyhledávat skrytá ohniska i během nočních hodin. Na místo byla postupně povolána speciální technika Záchranného útvaru HZS ČR, včetně velkokapacitních a zodolněných cisteren, mobilních nádrží pro plnění bambi vaků nebo hadicových automobilů.

Do zásahu byly nasazeny také specializované odřady sedmi krajů, konkrétně HZS Středočeského, Libereckého, Karlovarského, Královéhradeckého, Pardubického a Plzeňského kraje a HZS hlavního města Prahy. Významnou pomoc poskytla i rozsáhlá letecká podpora vrtulníků Letecké služby Policie ČR, Armády ČR, soukromých provozovatelů a později také Ozbrojených sil Slovenské republiky. V rámci mezinárodní pomoci zasahoval na místě také odřad pozemního hašení Hasičského a záchranného zboru Slovenské republiky.

Dne 4. května v 18:25 hodin velitel zásahu ohlásil lokalizaci požáru. Aktivní plocha požáru se podařila zredukovat z původních zhruba 100 hektarů na přibližně 20 hektarů. V dalších dnech hasiči pokračovali v dohašování a vyhledávání skrytých ohnisek v těžko přístupných místech. Postupně docházelo ke snižování počtu nasazených sil a prostředků a 5. května večer bylo ukončeno také letecké hašení.

Požářiště ale zůstávalo pod nepřetržitým dohledem dronů s termovizí, stacionárních kamer i pozemních jednotek připravených okamžitě zasáhnout při objevení nových ohnisek. Poslední problematická místa hasiči likvidovali za pomoci lezců slaňujících pod skalní převisy. Dne 7. května 2026 byla ohlášena likvidace požáru a v 10 hodin hasiči předali požářiště Správě Národního parku České Švýcarsko.

Právě letošní zásah podle hasičů jasně ukázal, jak výrazně se do práce promítly zkušenosti z katastrofálního požáru v roce 2022 i poznatky ze zahraničních zásahů a cvičení. Hasiči od začátku počítali s možností velmi rychlého a obtížně předvídatelného šíření požáru, včetně takzvaného spotového hoření, kdy se oheň dokáže skrytě šířit a přeskakovat i desítky metrů daleko.

Už během prvních hodin proto došlo k masivnímu nasazení sil a prostředků, rychlému zřízení štábu velitele zásahu a včasnému zapojení rozsáhlé letecké podpory. Díky tomu bylo možné současně zasahovat na obvodu i uvnitř požářiště a dostat požár pod kontrolu výrazně rychleji než před čtyřmi lety.

Od roku 2022 navíc HZS ČR výrazně posílil vybavení pro hašení lesních požárů. Při zásahu byly využity velkoobjemové mobilní nádrže pro rychlé plnění bambi vaků vrtulníků, modernizované cisterny s lepší průchodností terénem, lehčí hadicové systémy pro hašení ve skalnatém prostředí i čtyřkolky a šestikolky s hasebními moduly pro pohyb v nepřístupném terénu.

Významnou roli sehrály také drony, termovizní systémy a stacionární kamery umožňující nepřetržitý monitoring požářiště i v době, kdy kvůli intenzivnímu leteckému provozu nemohly létat bezpilotní prostředky. Důležitým faktorem byla rovněž lepší koordinace leteckých a pozemních sil a zkušenosti s využíváním speciálního ženijního nářadí pro omezení šíření požáru.

Zásah v číslech

· V průběhu požáru zasahovalo 2 581 hasičů, z toho 1 874 dobrovolných a 707 profesionálních.

· Nasadili jsme celkem 356 kusů techniky. Největší část tvořily cisternové automobilové stříkačky, kterých bylo na místě celkem 221, z toho 152 byly velkokapacitní CAS 30. Čtyřkolek bylo nasazeno 19.

· V jednom okamžiku zasahovalo až 8 vrtulníků současně, celkem bylo během zásahu postupně nasazeno 9 různých strojů: 2 vrtulníky Letecké služby Policie ČR (Bell 412), 3 vrtulníky Armády ČR (2× W-3A Sokol a 1× Mi-17), 2 vrtulníky soukromých provozovatelů (1× Sikorsky UH-60 Black Hawk a 1× Mi-8) a 2 vrtulníky Ozbrojených sil Slovenské republiky (Sikorsky UH-60 Black Hawk).

· Vrtulníky celkem nalétaly 154 letových hodin a provedly 1 540 shozů. Na požářiště tak dopravily 2 936 700 litrů hasební vody, při čemž více než 1 140 000 l shodily 3. května, kdy souhrnně provedly 620 shozů.

· Během zásahu jsme evidovali dvě zranění hasičů, jedno s ošetřením na místě (kolaps z horka) a jedno s transportem do nemocnice a následným propuštěním do domácího léčení (zraněné koleno).

· 0 evakuovaných obyvatel.

Oproti roku 2022 hrály hasičům do karet také příznivější meteorologické podmínky. Především slabší vítr výrazně omezil riziko nekontrolovatelného spotového šíření požáru a situaci pomohlo i méně extrémní dlouhodobé sucho.