Evropa se připravuje na lesní požáry. V létě bude v pohotovosti rekordních 777 hasičů
Lesní požáry už nejsou jen problémem jihu Evropy. Sucho, vysoké teploty, silný vítr a obtížně přístupný terén z nich stále častěji dělají události, které mohou rychle přesáhnout možnosti jednoho státu. Právě připravenosti Evropy na letošní sezonu se věnoval brífink Evropské komise a GŘ HZS ČR v Praze. Z prezentovaných údajů vyplývá jediné: Evropa nechce čekat, až začne hořet ve velkém.
Ve středu 3. června od 10:00 se na Zastoupení Evropské komise na Národní 10 v Praze uskutečnil tiskový brífink Evropské komise a Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky k připravenosti na lesní požáry.
Brífinku se zúčastnili plk. Ing. Martin Legner, MBA, ředitel Odboru integrovaného záchranného systému a jednotek požární ochrany GŘ HZS ČR, plk. Ing. Iva Brejzová z GŘ HZS ČR, online se připojila Eva Hrnčířová, mluvčí Evropské komise pro civilní ochranu, a také zástupce Generálního ředitelství Evropské komise pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci, tedy DG ECHO.
Hlavním tématem byla příprava na sezonu lesních požárů v roce 2026. A nejde jen o hasicí letadla nebo vrtulníky. Evropská připravenost stojí na kombinaci pozemních týmů, leteckých kapacit, expertů, mapových podkladů, monitoringu rizik a koordinace mezi státy.
Jinými slovy: Evropa se snaží být u velkých požárů rychlejší, lépe propojená a méně odkázaná na improvizaci ve chvíli, kdy už situace přerůstá místní kapacity.
777 hasičů dopředu v rizikových oblastech
Jedním z nejvýraznějších čísel celé prezentace je 777. Právě tolik hasičů má být letos zapojeno do evropského programu předběžného rozmístění sil pro hašení lesních požárů.
Týmy mají být připraveny v klíčových rizikových oblastech ve Francii, Řecku, Itálii, Portugalsku, Španělsku a na Kypru. Jde tedy hlavně o státy, kde v letních měsících opakovaně hrozí rozsáhlé požáry vegetace a lesních porostů.
Smyslem není čekat, až se požár rozroste do rozsahu, který už místní síly nezvládají. Předběžné rozmístění má dostat hasiče blíž k rizikovým místům ještě předem. Mohou se seznámit s terénem, místními postupy, systémem velení i specifiky zásahů v dané oblasti.
U velkých lesních požárů totiž často rozhodují první hodiny. Pokud se oheň rozběhne v suchém porostu, za vysokých teplot a silného větru, může být rozdíl mezi rychlou pomocí a opožděnou reakcí zásadní.
Program se za pět let výrazně rozrostl
Podle prezentace Evropské komise se program předběžného rozmístění hasičů rozvíjí od roku 2022. Tehdy se do něj zapojilo 236 hasičů. Letos už má jít o 777 hasičů.
Rostl také počet zapojených států. Program se z původního menšího rámce postupně rozšířil a podle prezentace už bylo do předběžného rozmístění během pěti let zapojeno 18 zemí.
To ukazuje, že lesní požáry se v evropském pojetí stále více berou jako společné bezpečnostní riziko. Ne jako problém jednoho státu, který si má poradit sám.
Letadla, vrtulníky a evropská záloha rescEU
Předběžně rozmístění hasiči jsou jen jednou částí systému. Druhou tvoří letecké kapacity a evropská záloha rescEU.
rescEU funguje jako bezpečnostní síť pro situace, kdy běžné národní kapacity nebo dobrovolné nabídky pomoci nestačí. V oblasti lesních požárů jde především o hasicí letadla, vrtulníky a další specializované prostředky.
Podle prezentace Evropské komise má stálá flotila rescEU zahrnovat 12 letadel a 5 vrtulníků. První vrtulník této flotily byl dodán do Rumunska v lednu 2026 a má být připraven pro letošní požární sezonu.
Je ale důležité nemíchat všechny kapacity dohromady. Pozemní týmy, hasicí letadla a vrtulníky jsou různé části jednoho systému. Každá má jinou roli. Pozemní hasiči pracují přímo v terénu, vrtulníky a letadla podporují zásah ze vzduchu a evropská koordinace zajišťuje, aby se pomoc dostala tam, kde je nejvíc potřeba.
Česko v evropském systému
Česká republika v tomto systému nevystupuje jen jako země, která může o pomoc požádat. V evropských podkladech je uvedena také jako stát, který do společných kapacit přispívá.
Prezentace u Česka zmiňuje dvě důležité roviny. Jednak dva vrtulníky v rámci rescEU a zároveň pozemní modul pro hašení lesních požárů s vozidly v rámci Evropského fondu civilní ochrany. Česko je také uvedeno jako země, která se zapojuje do předběžného rozmístění jako vysílající stát.
Právě pozemní modul GFFF-V nedávno úspěšně prošel evropskou certifikací. To neznamená, že by čeští hasiči začali pomáhat v zahraničí až teď. Naopak — do zahraničních nasazení při lesních požárech a pomoci se zapojovali už dříve. Certifikace ale jejich roli v evropském systému formálně potvrzuje a posiluje.
Související články
Mise splněna. Čeští hasiči prošli evropskou certifikací pro zásahy u lesních požárů
Český modul GFFF-V úspěšně absolvoval evropskou certifikaci na cvičení MODEX 2026 v Portugalsku.
České Švýcarsko jako varování
Pražský brífink nebyl jen o jižní Evropě. Prezentace Evropské komise připomíná také letošní požár v Národním parku České Švýcarsko.
Rozsáhlý požár vypukl 1. května. O den později se rozšířil přibližně na 110 hektarů a vyžádal si rozsáhlou národní reakci včetně nasazení vrtulníků. Česká republika následně 3. května aktivovala Mechanismus civilní ochrany Unie a obdržela podporu ze Slovenska, včetně hasičů a techniky.
To je důležitá připomínka. Lesní požáry nejsou jen vzdálené téma z Řecka, Španělska nebo Portugalska. I v Česku mohou vzniknout podmínky, kdy se požár v těžko přístupném terénu rychle rozšíří a vyžádá si mimořádné množství sil a prostředků.
České Švýcarsko ukazuje ještě jednu věc. U podobných zásahů nejde jen o samotné hašení. Rozhoduje přístupnost terénu, doprava vody, možnost nasazení vrtulníků, střídání zasahujících, ochrana přírody, bezpečnost hasičů a dlouhodobá logistika.
Související články
Co je ERCC
Celý systém evropské pomoci koordinuje Emergency Response Coordination Centre, zkráceně ERCC. Jde o nepřetržitě fungující koordinační centrum Evropské unie, které propojuje státy při mimořádných událostech.
Když zasažený stát požádá o pomoc prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Unie, ERCC žádost zpracuje, shromažďuje nabídky pomoci od ostatních států a koordinuje jejich nasazení. Pomoc může mít podobu hasičů, techniky, vrtulníků, letadel, expertů, zdravotnických týmů nebo dalších specializovaných kapacit.
Podle prezentace Evropské komise byl Mechanismus civilní ochrany Unie od svého vzniku v roce 2001 do května 2026 aktivován více než 830krát. Nejde tedy o systém, který by existoval jen na papíře. Používá se opakovaně při požárech, povodních, zemětřeseních, humanitárních krizích i dalších mimořádných událostech.
Experti pro nejrizikovější období
Součástí letošní přípravy má být také podpůrný tým ERCC pro lesní požáry. Podle prezentace půjde o 22 expertů, kteří mají být k dispozici od 15. června do 18. září.
Jejich úkolem má být sledování situace, vyhodnocování rizik a podpora koordinace evropské reakce v období, kdy je pravděpodobnost rozsáhlých lesních požárů nejvyšší.
U velkých požárů totiž nejde jen o počet cisteren nebo letadel. Stejně důležité jsou informace. Kam se požár šíří, jak se bude měnit vítr, kde je možné nasadit techniku, jaké oblasti jsou ohrožené a kde bude potřeba posílit jednotky.
Data, mapy a monitoring
Evropská připravenost se opírá také o data a mapové podklady. V prezentaci jsou jako zdroje uvedeny mimo jiné ERCC Portal, Global Disaster Awareness and Coordination System, European Forest Fire Information System, European Flood Awareness System a Copernicus Emergency Management Service.
Pro lesní požáry je důležitý zejména European Forest Fire Information System, známý jako EFFIS. Ten sleduje požární riziko, aktivní požáry a spálené plochy. Copernicus Emergency Management Service zase může při mimořádných událostech poskytovat satelitní mapy a geoinformační podklady.
Pro velení zásahu mohou být taková data zásadní. U rozsáhlých požárů se situace mění velmi rychle a rozhodnutí je potřeba dělat na základě co nejpřesnějších informací.
Nejde jen o zásah, ale i o prevenci
Evropská komise v prezentaci upozorňuje také na širší pojetí řízení rizik lesních požárů. Nejde jen o to mít připravené hasiče, letadla a vrtulníky. Důležitá je i prevence, práce s krajinou, plánování, sdílení zkušeností, připravenost obyvatel a dlouhodobé snižování rizika.
Lesní požáry mají ekologické, společenské i ekonomické dopady. Zásah samotný je až poslední fáze problému. Pokud krajina vysychá, přibývá extrémního počasí a roste návštěvnost přírodních lokalit, musí se tomu přizpůsobit i příprava.
To je téma, které se bude stále více týkat i České republiky. Není fér strašit, že nás čeká středomořský scénář. Stejně tak by ale bylo krátkozraké tvářit se, že velké požáry vegetace jsou jen problém jiných států.
Evropa se snaží být rychlejší
Hlavní sdělení brífinku je poměrně jasné. Evropská unie se snaží na lesní požáry připravit dříve, než se situace vymkne kontrole. Proto posiluje předběžné rozmístění hasičů, buduje letecké kapacity, rozvíjí rescEU, zapojuje experty ERCC a pracuje s daty z monitorovacích systémů.
Pro hasiče v praxi to znamená, že pomoc může být blíž, rychlejší a lépe koordinovaná. Pro Česko je důležité, že není jen divákem. Má vlastní kapacity, zkušenosti ze zahraničních nasazení, certifikovaný pozemní modul i zapojení do leteckých kapacit.
Společná evropská civilní ochrana tak není vzdálená politika. Stojí na konkrétních hasičích, konkrétní technice, konkrétních modulech a schopnosti států pomoci si navzájem ve chvíli, kdy jeden stát na mimořádnou událost nestačí.
Zdroj: Evropská komise / DG ECHO / ERCC, prezentace „How is the EU preparing for wildfires in 2026?“; Zastoupení Evropské komise v České republice; GŘ HZS ČR.
