Drobečková navigace

HECTHOR II v ostrém testu u Poličky: tři scénáře, mráz a pořád 70 % baterie

| |

Když se představuje nová technika, vždycky to vypadá dobře. Ale hasiči nevěří „na slovo“ – chtějí vidět, co to udělá v mrazu, na ledu, v kouři a v situaci, kde se rozhoduje o bezpečnosti lidí. A přesně takový test absolvoval hasicí robot HECTHOR II při výcviku hasičů Pardubického kraje u Poličky.

Zpět

O robotu HECTHOR II jsme už psali loni na podzim při jeho premiéře na ČZU. 

Teď přinášíme pokračování: od premiéry uběhlo pár měsíců, robot prošel dalším vývojem a hasiči ho prověřili v prvních v ostrých scénářích.

Druhá generace: upravená podle reálné zpětné vazby

Za vývojem robota stojí spolupráce firem ProLab EngineeringTHT Polička s.r.o. a podle slov ředitele THT Rostislava Hakla se HECTHOR II výrazně změnil díky tomu, co ukázala praxe a zpětná vazba z terénu:

„Je to druhá generace hasicího robota na pásovém podvozku HECTHOR. Je hodně inovovaná podle zpětných vazeb, které jsme posbírali z té jedničky…“

A zároveň naznačil, že velkou roli hraje i zkušenost z reálného provozu:

"V praxi to znamená, že cílem není „mít robota“, ale mít robota, kterého hasiči dokážou použít v prostředí, kam je nechcete posílat osobně."

Tři scénáře, kde se ukázalo to podstatné

Testování proběhlo ve třech modelových situacích. Důležitý detail, který zaujme každého strojníka: i v silném mrazu a po všech třech scénářích zůstala baterie přibližně na 70 %.

1) Vytažení zabrzděného auta z garáží: síla dobrá, řízení taženého vozu ještě chce doladit

První scénář simuloval zásah v podzemních garážích (testovalo se ve starém kravíně). Robot měl přijet k havarovanému autu, připojit jej a vytáhnout mimo ohrožený prostor.

V samotném „interiérovém“ úseku se ukázalo, že tažná síla je dostatečná. Zároveň se objevil drobný problém, který je pro reálné použití důležitý, tedy lehčí komplikace při řízení a směrování taženého vozu.

Pak přišla venkovní část, která byla schválně postavená tak, aby otestovala hranice: ledová plocha do kopce. Tady už bylo potřeba vozidlu lehce pomoci. Výrobce to komentoval tak, že přesně tohle potřebovali vyzkoušet – protože jde o vyvážení podvozku a pásů.

Za nás je fér říct obě věci: ano, tady se limit ukázal. Zároveň ale výkon v takových podmínkách působil velmi slušně.

2) Hašení hořícího vozidla: bezpečný odstup, rychlá práce

Druhá situace už byla o tom, proč podobná technika vzniká nejčastěji: hasit z bezpečné vzdálenosti a nedostat hasiče zbytečně do rizika.

Rostislav Hakl popsal, že robot šel k autu na krátkou vzdálenost, kterou berou jako bezpečnou:

„…přemístil se na vzdálenost asi dvou metrů…“

A dodal, že i výrazně rozhořené vozidlo bylo robotem schopné uhasit:

„…i hodně silně rozhořený vozidlo byl schopen uhasit.“

3) Hašení uvnitř objektu: kouř, tma a minimální viditelnost

Třetí scénář simuloval požár uvnitř objektu. Robot vjížděl do zakouřeného prostoru a prováděl hašení tam, kde je běžně problém s orientací, viditelností a bezpečným pohybem.

A přesně tady se ukazuje hlavní smysl podobných strojů: poslat techniku tam, kde by člověk riskoval zdraví nebo život.

Co je na verzi II jiné: ochrana, kompaktnější řešení a důležitá „zásahová“ drobnost

V rozhovoru zazněly i konkrétní úpravy druhé generace. Jedna z nejpraktičtějších změn je posun lafety více do středu stroje, aby nepřesahovala přes obrys robota a v terénu se zbytečně nepoškozovala.

„Lafetu jsme schovali více do středu toho vozítka, aby nepřesahovala přes jeho obrys.“

Výrobce zároveň doplnil ochranné prvky pro práci v extrému. Do potrubí napájejícího monitor byla integrovaná samoochranná tryska, která umí kolem robota vytvořit vodní clonu – v případě nečekané situace tak stroj dokáže „přežít“ i krátký kontakt s plameny nebo sálavým teplem a bezpečně ustoupit.

Jedním z nejdůležitějších poznatků z testování je i práce s hadicovým vedením. V náročném terénu se hadice může zalomit, zachytit o překážku nebo se „zašprajcnout“ – a robot pak přestane být manévrovatelný právě ve chvíli, kdy to nejmíň chcete. Proto vývojáři řeší dálkové odpojení hadice: aby se stroj v nouzi dokázal otočit, vycouvat a bezpečně se stáhnout zpět i bez toho, že by k němu musel někdo doběhnout a pomoci mu ručně. Tohle je klíčové hlavně pro prostředí, kam hasiče posílat nechcete – třeba do míst s rizikem výbuchu nebo sekundárních detonací.

 

Hodnocení krajského ředitele: „Nemusím tam poslat člověka. Můžu tam poslat stroj.“

K testování se ve videu vyjádřil i krajský ředitel HZS Pardubického kraje brig. gen. Mgr. Aleš Černohorský. Z jeho slov je cítit, že podobnou techniku bere hlavně jako praktický nástroj pro snížení rizika – a že už při první ukázce přemýšlí spíš „kam s tím do praxe“ než „jak to vypadá na kameru“. Zmínil, že před případným širším využitím bude potřeba poctivě vyhodnotit technicko-taktická data a nastavit, pro jaké typy událostí je nasazení robota nejpřínosnější.

Plánujeme… je potřeba si zanalizovat technicko-taktická data toho stroje… na co bychom to chtěli používat.

Důležité zároveň je, že nezůstane jen u jednorázové ukázky. HZS Pardubického kraje má s THT Polička domluvené zapůjčení stroje a další testování v provozu, přímo na vybraných stanicích. Právě tam se nejlépe ukáže, co podobná technika reálně zvládne v různých podmínkách, jak rychle ji obsluha dokáže připravit do akce a kde jsou limity například při práci s hadicemi nebo manévrování v terénu. Krajský ředitel zároveň spolupráci s THT Polička v rámci vývoje i testování hodnotil velmi pozitivně – a bylo vidět, že spokojenost panovala na všech stranách: výrobce dostává cennou zpětnou vazbu, hasiči zase nástroj, který má reálný potenciál zvyšovat bezpečnost při zásahu.

A pak dodal to nejpodstatnější — reálný důvod, proč hasiči o roboty stojí, zvlášť v prostředí průmyslu a rizikových provozů:

…při mimořádných událostech tam dochází k různé destrukci objektů a já tam pak nemusím poslat toho člověka. Můžu tam poslat stroj. To je úplně úžasné.“ doplnil krajský ředitel HZS Pardubického kraje brig. gen. Mgr. Aleš Černohorský.

Existuje i užší verze:  60 cm a jiné využití

V rámci informací zaznělo i to, že existuje další varianta – užší zhruba na 60 cm, která cílí na jiné úkoly a průjezdnost v úzkých prostorech. U takových verzí se počítá i s doplňkovými funkcemi (např. doprovod/hlídání osoby apod.).

Robot není náhrada hasičů. Je to jejich ochrana

Tohle je dobré v článku říct úplně jasně: podobné roboty nejsou o tom, „nahradíme lidi“. Jsou o tom, že když je prostředí extrémně rizikové, může do něj první vjet technika. A pokud tím snížíte riziko pro zasahující, dává to smysl i ekonomicky.

Cena techniky je vedlejší. Cena zdraví a života je vždycky přednější.

Kde najdete kompletní technické údaje

Kompletní technické parametry, výbava a konfigurace robota HECTHOR jsou k dispozici v přiloženém PDF.

Zdroj: THT Polička,

Soubory ke stažení

Zpět

Další zprávy: technika, Pardubický