Na slovíčko s Michalem Janováčem

Michal je hasič a bojovník. Pustil se před lety do jednoho z nejtvrdších hasičských závodů a umí si je nejen užít, ale také zorganizovat. Co ho na TFA baví, co mu dává, kde všude už byl a jakých úspěchů si cenní?

Na závodech TFA mě nejvíc baví takové to "sebezničení", když do výkonu dám opravdu všechno. Občas k tomu musím hodně přemlouvat hlavu, ale jde to. Není to ale jen o tom výkonu. Na TFA závodech se potkávám se spoustou přátel, což je mnohdy cennější než vítězství v závodě.

TFA samozřejmě není jedinou disciplínou, které se věnuji. Hodně mě baví závody v běhu do schodů. Na tomto druhu závodu se mi líbí, že to není jen o tom běžet od začátku do konce, ale když je těch schodů opravdu hodně, tak se musí i trochu taktizovat. Tak to aspoň vidím já z mého pohledu. Jelikož jsem celkem drobný a lehký závodník, tak mi vyhovují závody takzvaně nalehko. V hasičském oděvu, ale bez dýchacího přístroje nebo případně ve sportovním.

Co se týče té taktiky, tak se vždycky snažím běžet stálým lehčím tempem a hlavně se minimálně do půlky závodu nepodívat na číslo patra, ve kterém se nacházím. Když se podívám až za půlkou tak zhodnotím své síly a můžu začít postupně zrychlovat. Poslední patra do cíle už musím jít úplně do mrtva. 

Občas se ukážu i v zahraničí, když se objeví nějaký závod, který by mohl být zajímavý. Rád jezdím na závody v Tower runningu do Bratislavy nebo do Žiliny.

Naposledy jsme se vydali s Jardou Gabrhelíkem a Luckou Bůbelovou na závody v běhu do schodů do Chorvatského hlavního města Záhřebu. Jednalo se o charitativní závod ve výběhu 31 pater výškové budovy v kompletní zásahové výstroji, ale bez dýchacího přístroje. V naší závodní kategorii nás bylo celkem 118 a mě se podařilo vyběhnout si pro 2. místo. Moc jsem tady s nějakým úspěchem v konkurenci závodníků ze sedmi zemí nepočítal, ale povedlo se. 

Medaile z běhu do schodů už nějaké mám. 2. místo z Chorvatska se řadí určitě mezi ty nejcennější. Největší úspěch jsem měl ale v roce 2018, kdy jsem se stal mistrem ČR v Tower runningu. Samozřejmě medaile ze Světových hasičských her z Portugalska jen tak něco nepřekoná.

Jedna sezóna skončila, další se blíží. Kam se vydám? To ukáže čas. Nejspíš to budu řešit operativně podle času a aktuální formy. Nějaké ty schody si určitě dám. Hodně mě láká závod na 36 pater ve Varšavě. Tak snad se něco podaří.

Zmínila jsem, že se Michal nejen účastní závodů TFA, ale také je organizuje. Pokud byste se s ním chtěli potkat a užít si super závod, zajeďte za ním na Salaš, kde se i v příštím roce uskuteční TFA Salašská rozhledna.