I když „jen“ odpad – požár skládky je noční můra
Hořící skládka znamená desítky hasičů na místě, hodiny až dny práce, těžkou techniku, cisterny plné vody i pěnidel. Zásah může stát miliony korun – a navíc přináší riziko pro životní prostředí: kouř plný škodlivin, kontaminovanou vodu i půdu.
Požár skládky není obyčejný požár
Hasí se dlouhé hodiny až dny, nasazují se desítky hasičů, těžká technika a tisíce litrů speciálních hasebních směsí. Hasební voda se může kontaminovat látkami uvolněnými z odpadu. Kromě plamenů hrozí i podpovrchové tlení, které dlouho uniká pozornosti a produkuje nebezpečný oxid uhelnatý.
Při požárech skládek navíc vznikají i další škodliviny – oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky nebo jemné prachové částice. Společně s dioxiny a furany jde o látky, které mohou ohrozit zdraví lidí i životní prostředí. Dopady zasahují půdu, vodu a nakonec i potravní řetězec.
Jen letos hořely skládky například v Rynholci, Benátkách nad Jizerou nebo v Praze-Ke Kablu. Vždy šlo o zásahy trvající desítky hodin a zaměstnávající jednotky z celého okolí.
Související články
Související články
Související články
Jak hasiči a inspektoři kontrolují skládky
Proto hasiči společně s Českou inspekcí životního prostředí vyrážejí na kontroly. Sledují například:
-
zda je zajištěný zdroj vody,
-
jestli je odpad ukládán správně,
-
zda odpovídá dokumentace požární ochrany,
-
a jestli je skládka vybavená únikovými cestami i hasicí technikou.
Nedostatky, které hasiči objevili
Z 81 skládek už bylo prověřeno 22 a inspektoři i hasiči narazili na vážné problémy:
-
skládky příliš blízko obytných objektů,
-
neoznačené uzávěry vody,
-
chybějící hasicí přístroje,
-
a dokonce i zcela chybějící dokumentace
📌 Nejhorší požáry skládek
Největší požár skládky v Česku posledních let zasáhl v roce 2014 areál Celio u Litvínova, kde hořely zejména plasty a komunální odpad. Na místě tehdy zasahovalo přes 30 jednotek hasičů, nasadily se speciální pěny i těžká technika a zásah trval několik dní. Škody se vyšplhaly na desítky milionů korun.
Ve světě jsou známé i extrémní případy: například v Indii hořela skládka Ghazipur u Dillí opakovaně, přičemž kouř a toxické látky znečišťovaly vzduch pro miliony lidí. V USA pak desítky let doutná pod povrchem skládka ve městě Centralia, která se stala symbolem dlouhodobého problému „skládky v plamenech“.
Prevence stojí tisíce, požár miliony
Každý požár skládky stojí obrovské peníze a zatěžuje stovky lidí. Naopak správně nastavená prevence je relativně levná a dokáže katastrofě předejít.
Zdroj: MV-generální ředitelství HZS ČR
