OBRAZEM: Záchrana z ledu v praxi: dobrovolné jednotky z Litoměřicka trénovaly na požární nádrži v Klapém
Na požární nádrži v Klapém se sešlo zhruba 30 dobrovolných hasičů ze čtyř jednotek Litoměřicka, aby si pod vedením dvou školitelů HZS Ústeckého kraje vyzkoušeli záchranu osoby z ledu – v reálných podmínkách oblevy, mokrého sněhu a vody o teplotě okolo 2 °C. Nechyběla instruktáž, porovnání vybavení ani netradiční pomůcky včetně rescue paddleboardu.
Záchrana na ledu není „zimní sranda“. Proto se trénuje
Cvičení proběhlo na požární nádrži Klapý za účasti jednotek Klapý, Polepy, Křešice a Hrobce. Led měl přibližně 8 cm, ale obleva z něj udělala zrádnou plochu – byl pokrytý vrstvou mokrého sněhu, který zhoršuje orientaci i odhad pevnosti ledu. Pod ledem čekala voda o teplotě kolem 2 °C.
![]() |
![]() |
Hasiči nejprve prošli společnou instruktáží: co funguje, co je naopak riziko a jaké jsou výhody a limity jednotlivých částí výstroje a vybavení. Tohle je přesně ten typ tréninku, kde se ukáže rozdíl mezi teorií a realitou – na ledu totiž rozhodují detaily (pohyb, jištění, komunikace, práce ve dvojici/týmu).
![]() |
![]() |
Vysekané díry, dvě skupiny a simulace „propadnutí“
Po úvodu následovala praktická část. Hasiči si vysekali a vyřezali několik otvorů do ledu a rozdělili se do dvou skupin. Vzhledem k tomu, že led byl na řadě míst stále poměrně pevný, šla jedna z tras „za záchranou“ přes další otvor – aby se nasimulovalo druhé propadnutí a jednotky si vyzkoušely, jak rychle se situace může zkomplikovat.
|
|
Během několika hodin se proto střídaly různé scénáře: přiblížení k osobě, jištění, vyproštění, transport a také vyhodnocení, co danému týmu fungovalo nejlépe.
![]() |
![]() |
Vyzkoušeli i různé vybavení včetně paddleboardu
Smyslem nebylo „odškrtnout“ jednu metodu, ale porovnat postupy a pomůcky, které se dnes při záchraně z ledu používají – včetně moderních řešení typu rescue paddleboardu, se kterým v posledních letech trénují i profesionální hasiči.
Orientační tloušťky ledu (kompaktní led):
-
≈ 10 cm – chůze jednoho člověka (orientačně)
-
≈ 15 cm – doporučení pro bezpečnější bruslení
-
≈ 20–35 cm – větší skupiny / dynamické zatížení (kolektivní pohyb, sporty)
Důležité: Tloušťka ledu se může měnit metr od metru. Zrádná jsou hlavně místa přítoků, odtoků, pod sněhem a při oblevě.
Proč je to důležité i pro dobrovolné jednotky
Reálné případy propadnutí do ledu jsou zrádné hlavně tím, že čas běží extrémně rychle. V ledové vodě nastupuje studený šok (problém s dechem), pak velmi rychle klesá schopnost účelného pohybu – a to i u fyzicky zdatných lidí.
A právě proto dává opakované cvičení smysl: i když dobrovolné jednotky nemusí být vždy u těchto událostí jako první, trénink zvyšuje šanci, že v rozhodující chvíli budou postupy automatické a bezpečné – pro zachraňovaného i pro zasahující.
Nicméně v tomto cvičení byli firuganti opravdu akční a nenechali svým kolegům opravdu nic zadarmo - no posuďte sami...
Bezpečnostní okénko pro čtenáře: co dělat, když se někdo propadne?
-
Volejte 112 a co nejpřesněji popište místo.
-
Z bezpečné vzdálenosti podávejte/hoďte větev, prkno, žebřík, lano, hokejku, cokoliv, co prodlouží dosah.
-
NIKDY neběžte k díře ve stoje – hrozí, že se propadnete taky. Přibližujte se po čtyřech / plazením, ideálně rozložit váhu.





