Plazma je základem nenahraditelných léčiv. BioLife se nově stává partnerem webu Hasičovo.cz

Když se řekne darování krve, většina lidí si představí klasický odběr plné krve. Také společné odběry hasičů bývají nejčastěji spojovány právě s transfuzními odděleními a naplněnými krevními vaky.

Méně už se mluví o krevní plazmě. Přitom tvoří přibližně 55 procent objemu lidské krve. Zhruba z 90 procent je složena z vody, zbývající část ale obsahuje živiny, hormony, minerály a více než 120 různých bílkovin. Právě některé z těchto bílkovin jsou základem léčiv, která nelze bez lidské plazmy vyrobit.

Hasiči mají mezi dárci vlastní rekordmany

Pomoc druhým u hasičů nekončí návratem ze zásahu. Profesionální i dobrovolní hasiči se účastní společných odběrů, přivádějí prvodárce a někde si založili také vlastní dárcovské kluby.

Jedním z nejlepších příkladů je Klub dárců krve a krevní plazmy při SDH Veselíčko u Lipníku nad Bečvou. Už po prvním roce měl 41 členů, podařilo se mu přivést 16 prvodárců a během čtyř společných akcí jeho členové darovali 28 litrů krve a osm litrů plazmy. Zakladatel klubu Jaromír Pecha měl v té době na kontě už 300 odběrů

Související články

• 

  PODCAST: Darují to nejcennější

  Více informací

Proč lze plazmu darovat každých 14 dní?

Odběr plazmy neboli plazmaferéza probíhá jinak než odběr plné krve. Krev dárce proudí sterilním jednorázovým systémem do přístroje, který oddělí plazmu. Červené a bílé krvinky i krevní destičky se následně vracejí zpět do krevního oběhu.

Samotný odběr trvá přibližně 45 minut, podle jeho průběhu může dosáhnout až jedné hodiny. Protože se dárci vracejí buněčné složky krve, regenerace organismu je rychlejší než po odběru plné krve. Při splnění zdravotních podmínek je možné plazmu darovat jednou za dva týdny, tedy až šestadvacetkrát během roku. O způsobilosti dárce ale vždy rozhoduje zdravotnický personál.

První návštěva bývá delší kvůli registraci, vyplnění zdravotního dotazníku a vstupnímu lékařskému vyšetření. Kontrola zdravotního stavu následně předchází také každému dalšímu odběru.

U nového dárce je důležité ještě jedno pravidlo. Aby mohla být jeho první odebraná plazma uvolněna k výrobě léčiv, musí přijít také na druhý odběr, nejpozději do šesti měsíců od toho prvního.

Co se z darované plazmy vyrábí?

Plazma odebraná v centrech BioLife je určena jako surovina pro výrobu léčiv. Než se z ní léčivé přípravky stanou, čeká ji opakované testování, čištění a proces nazývaný frakcionace.

Při něm se plazma postupně rozděluje na jednotlivé bílkoviny. Z nich se následně vyrábějí například:

• koagulační faktory pro prevenci a léčbu hemofilie a dalších poruch krevní srážlivosti,
• imunoglobuliny neboli protilátky pro pacienty s poruchami imunity a dalšími onemocněními,
• albumin používaný například při rozsáhlých popáleninách, těžkých poraněních nebo některých náročných operacích,
• přípravky z fibrinogenu, mezi které patří biologická tkáňová lepidla používaná při vybraných poraněních a operačních výkonech.

Výroba léčiv z plazmatických bílkovin je podstatně delší proces, než si většina lidí představuje. Od zpracování plazmy k hotovému léčivému přípravku může v průměru uplynout sedm až devět měsíců. Potřebné zásoby proto nelze vytvořit během několika dnů ani týdnů.

Pro jednoho pacienta mohou být potřeba stovky až tisíce odběrů

Skutečnou potřebu pravidelných dárců ukazují až konkrétní čísla.

Orientační údaje amerického ministerstva zdravotnictví a organizace Plasma Protein Therapeutics Association uvádějí, že na roční léčbu jednoho pacienta s primární poruchou imunity může být potřeba přibližně 130 odběrů plazmy. U nedostatku alfa-1 antitrypsinu jde přibližně o 900 odběrů a u jednoho pacienta s hemofilií až o 1 200 odběrů za rok.

Konkrétní spotřeba se samozřejmě liší podle diagnózy, druhu léčiva, dávkování, hmotnosti i zdravotního stavu jednotlivého pacienta. Čísla ale dobře ukazují řád množství plazmy potřebného pro dlouhodobou léčbu.

Pokud by jeden člověk daroval plazmu každých čtrnáct dní, zvládl by za rok nejvýše přibližně 26 odběrů. Čistě matematicky by tak na 1 200 odběrů bylo potřeba nejméně 47 lidí, kteří by chodili darovat pravidelně po celý rok.

V praxi musí být dárců ještě více. Do pravidelného darování vstupují nemoci, cestování, dovolené, dočasná zdravotní omezení i osobní možnosti každého člověka. Právě proto výroba léčiv z plazmy nestojí na několika jednotlivcích, ale na velkém počtu dlouhodobých dárců.

Krev a plazma by neměly stát proti sobě

Smyslem podpory dárcovství plazmy není přesvědčovat pravidelné dárce plné krve, aby krev přestali darovat.

Plná krev a její jednotlivé složky jsou potřebné v nemocnicích při operacích, úrazech, porodech, onkologické léčbě a mnoha dalších situacích. Zdrojová plazma z plazmaferetických center zase slouží především k výrobě léčiv.

Obě formy dárcovství mají své místo. Rozhodující by měly být potřeby zdravotnictví, zdravotní stav dárce a jeho vlastní svobodné rozhodnutí.

Proč rozšiřujeme spolupráci právě s BioLife?

BioLife se nyní nově stává partnerem samotného webu Hasičovo.cz. Neznamená to ale, že bychom se potkávali poprvé.

Téma plazmy jsme společně otevírali už v minulosti a BioLife se zapojovalo také do charitativních odběrů, při kterých dárci věnovali finanční náhrady konkrétním dětem. Jeden odběr tak pomáhal dvakrát – plazma sloužila k výrobě léčiv a získaná částka putovala na další dobrou věc.

Rozšíření spolupráce nám dává smysl především proto, že se nechceme omezit na umístění partnerského loga nebo zveřejňování jednotlivých akcí.

Společně chceme více vysvětlovat, jak odběr plazmy probíhá, proč jsou léčiva z ní potřebná, jaký je rozdíl mezi darováním plné krve a plazmaferézou nebo mezi bezpříspěvkovým odběrem a odběrem s finanční náhradou.

Chceme také představovat příběhy hasičů, kteří krev a její složky darují desítky let, přivádět k dárcovství nové zájemce a ukazovat možnosti, jak může společná aktivita pomoci pacientům, charitativnímu projektu nebo vlastnímu sboru.

Partnerská podpora současně pomůže s dalším rozvojem obsahu Hasičova a projektů určených hasičské komunitě. Právě propojení osvěty, konkrétní pomoci a podpory hasičského prostředí je důvodem, proč nám tato spolupráce dává smysl.

Kde lze v BioLife plazmu darovat?

BioLife v současnosti provozuje v České republice jedenáct odběrových center. Nacházejí se v těchto městech:

Ostrava, Karviná, Olomouc, Brno, Zlín, Pardubice, Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem, Most a Plzeň.

Dvanácté centrum se připravuje v Chomutově, kde má být podle aktuálních informací otevřeno na podzim 2026.

Jeden odběr může pomoci ještě podruhé

Plazma pomáhá prostřednictvím léčiv pacientům, kteří se bez nich neobejdou. Společná výzva ale může zároveň přinést zajímavou podporu také hasičskému sboru.

V navazujícím článku ukážeme konkrétní model, ve kterém deset nových dárců znamená třicet odběrů plazmy a bonus 20 000 korun pro jejich doporučitele. Pokud se všichni zapojení dobrovolně rozhodnou podpořit svůj sbor také náhradami za odběry, může mezi nimi vzniknout částka až 50 000 korun.