Psovodi dobrovolných hasičů: Přes dvacet let praxe, stovky zásahů a desítky zachráněných životů

Na konci července jsme vyrazili do Hrádku nad Nisou, kde právě probíhal každoroční tábor psovodů dobrovolných hasičů. V pořadí už dvacátý ročník přivedl na jedno místo zkušené kynology i nové nadšence, kteří se psy nacvičují plošné i sutinové vyhledávání. Přinášíme vám rozhovor s Františkem Schejbalem, který stál na počátku celého systému dobrovolných psovodů u hasičů v Česku a má za sebou kolem 300 výjezdů, a s jeho zástupcem Pavlem Morálkem. Ten zdůraznil, že jejich práce je čistě praktická a že u dobrovolníků se sportu vyhýbají. Společně popsali, jak funguje spolupráce s policií při pátrání po pohřešovaných osobách i to, jak náročné je připravit psy na reálné zásahy.

Rozhovor s Františkem Schejbalem

Můžete se představit?
Jsem František Schejbal, velitel psovodů dobrovolných hasičů. Dá se říct, že celorepublikově, protože všichni psovodi spadají pod nás. Jsem také členem odborné kynologické komise Ministerstva vnitra.

Jak to celé začalo?
Začátky se datují do roku 2000. Už v roce 1999 jsme byli dvakrát v Turecku, jednou na Tchaj-wanu a máme procestované různé státy. Do té doby jsem byl členem Svazu záchranných brigád, ale tam to bylo spíš sportovní než praktické. Počítalo se, o kolik metrů pes odbočil od osoby, což není pro zásah důležité. U nás jde o to, aby pes osobu označil a dovedl mě k ní. Proto jsme se rozhodli vybudovat psovodní činnost u hasičů. Byli jsme první v republice.

Jak na to reagovali samotní hasiči?
Zpočátku to nebylo jednoduché. Nadřízení říkali, že hasiči mají hasit, a ne běhat se psy. Trvalo několik let, než to pochopili. Dnes už je to samozřejmé a existují i skupiny u HZS, ale až po nás.

Kolik zásahů máte za sebou?
Já osobně už kolem 250–300. Kolegové, kteří jsou u toho od začátku, jsou na tom podobně.

Kolik je dnes dobrovolných psovodů?
Přesná čísla má spíš kolega Pavel, který se stará o administrativu.

Kolik psů jste vychoval vy osobně?
Na záchranařinu mám pátého psa, všichni byli výborní. Preferuji německé ovčáky, ale pracovat může prakticky každé plemeno, které zvládne terén.

Jak funguje spolupráce s policií?
Policie nás kontaktuje přes operační středisko v Liberci. Fungujeme 24 hodin denně a na Frýdlantsku si nás policie už přímo vyžaduje, protože s námi mají dobré zkušenosti.

Rozhovor s Pavlem Morálkem

Můžete se představit?
Jsem Pavel Morálek, hasič z Hejnic. Františkovi pomáhám jako zástupce na místní i celostátní úrovni. Jsme oba rozhodčí pro posuzování záchranných psů a máme na starosti organizaci, výcvik a přezkušování.

Kolik je v Česku sborů s psovody?
Momentálně kolem deseti, ale počet spíš klesá. Je to časově, odborně i finančně náročné.

Podle čeho se řídíte?
Máme vlastní předpis, který jsme už dvakrát novelizovali. Chceme, aby přezkušování vycházelo z reálných situací.

Teď probíhá výcvikový tábor...
Ano, jsme asi u 20. ročníku. Je to deset dní plných výcviku, spolupráce a sdílení zkušeností. Cvičíme plošné i sutinové vyhledávání, využíváme terény na Hejnicku a Frýdlantsku a spolupracujeme s Lesy ČR. V Hrádku chceme vybudovat cvičiště s podmínkami co nejbližšími realitě.

Jak je to s atestacemi psů?
Na sutinové vyhledávání jsou povinné atestace Ministerstva vnitra. Na plošné vyhledávání přešla agenda pod policii, ale v praxi je atestovaných policistů minimum. Dobrovolníci to často zvládají líp.

Kolik psů je teď na táboře?
Jsme rozdělení podle pokročilosti, dnes je tu asi sedm psů z pokročilé skupiny.

Jak dlouho jste dobrovolným hasičem?
Necelých dvacet let. K hasičům mě přivedli psi, takže to mám vlastně obráceně – nejdřív psovod, pak hasič.

Jak probíhalo pátrání po pohřešovaném muži letos v červenci?
Byli jsme nasazeni hned první den. Policie rozdělila oblast a zapojila psy, drony i čtyřkolky. Pátrali jsme dva dny po sobě a pak ještě jednou po čtrnácti dnech. Celkem jsme psy nasadili asi na 8–9 hodin práce. Spolupráce s policií byla výborná, pátrací území obrovské. Klobouk dolů před organizací celé akce.

Kolik psů jste vychoval vy osobně?
Teď mám čtvrtého psa, vždycky německého ovčáka – s nimi jsem vyrůstal a tak to zůstane.

Psovodi dobrovolných hasičů odvádějí náročnou, ale velmi potřebnou práci. Stojí za stovkami výjezdů, pravidelně cvičí a jsou připraveni vyjet kdykoliv, ve dne i v noci. Díky jejich zkušenostem a nasazení jsou při pátrání nepostradatelnou součástí záchranného systému.