VIDEO: Evropa bojuje s ohněm u domů, v USA hoří desítky velkých požárů a kouř z Kanady zasáhl celý kontinent
Požáry během posledního týdne zaměstnávaly desetitisíce hasičů na obou stranách Atlantiku, zatímco v Evropě se plameny dostávaly až k obydleným oblastem a ničily domy, Spojené státy čelily desítkám rozsáhlých ohnisek najednou a kouř z Kanady zhoršil ovzduší milionům lidí.
Přírodní požáry zasáhly během posledních dnů Evropu i Severní Ameriku, na každém kontinentu ale vypadala situace trochu jinak. Ve Francii, Španělsku a Norsku se oheň dostával přímo k městům a vesnicím, přerušoval dopravu a nutil obyvatele opouštět své domovy, zatímco ve Spojených státech musely tisíce hasičů rozdělit síly mezi desítky velkých požárů rozptýlených napříč několika státy. Samostatnou kapitolou pak byla Kanada, kde hořely stovky požárů a jejich kouř zasáhl nejen tamní obyvatele, ale také velkou část Spojených států.
Evropa: plameny se dostávaly až k domům
Jedním z největších evropských požárů posledního týdne bylo ohnisko u obce Orés ve španělském Aragonu, které se během několika dnů rozšířilo na přibližně 15 tisíc hektarů a jeho obvod dosáhl téměř 80 kilometrů. Z několika okolních obcí musely být evakuovány stovky obyvatel a proti ohni zasahovalo přes 450 hasičů a dalších členů záchranných složek podporovaných leteckou technikou.
Během noci na neděli se zasahujícím jednotkám podařilo zabránit dalšímu rozšiřování zasaženého území a následně mohly začít zpevňovat celý obvod požářiště. Oheň však ještě nebyl definitivně uhašený a hasiči pokračovali v dohašování skrytých ohnisek a kontrole míst, odkud by se plameny mohly znovu rozšířit.
Ve Španělsku zároveň skončilo ztotožňování obětí tragického požáru u Los Gallardos na jihu země, který zasáhl přibližně 7 000 hektarů lesa a zemědělské půdy. Vyžádal si 13 životů a stal se jedním z nejtragičtějších požárů ve Španělsku za poslední desetiletí. Mezi oběťmi bylo sedm občanů Velké Británie, tři Belgičané, Francouzka, Američan a jeden Španěl, přičemž všech osm žen a pět mužů se podařilo identifikovat pomocí biologických vzorků. Všichni původně pohřešovaní už byli nalezeni nebo ztotožněni.
Požár ve Fontainebleau přinesl francouzským hasičům novou zkušenost
Mimořádně náročný zásah probíhal také ve francouzském lese Fontainebleau, který leží přibližně 70 kilometrů od Paříže a patří mezi nejznámější přírodní oblasti ve Francii. Dvě samostatná ohniska tam zasáhla dohromady asi 2 050 hektarů, tedy přibližně desetinu celého lesa, a z domovů muselo odejít až 900 lidí.
Požár se přiblížil na několik kilometrů ke známému zámku Fontainebleau, uzavřel dálnici A6 spojující Paříž s Lyonem a jihem země a narušil také provoz vysokorychlostních vlaků. Do zásahu se zapojilo přes 800 hasičů z několika částí Francie a vůbec poprvé byly tak daleko na severu nasazeny letouny Canadair, které doplňovaly vodu přímo ze Seiny.
Hasičům práci komplikoval členitý terén i samotná skladba lesa, protože oheň se mohl šířit nejen v korunách stromů, ale také hustým podrostem a vrstvami organického materiálu na zemi. „Ve Středomoří požár zpravidla projde jednou a zničí všechno. Tady ale může stejným místem projít třikrát, protože hoří přízemní vegetace, podrost vysoký až jeden a půl metru a potom také vysoké stromy,“ popsal velitel Pascal z jednotky námořních hasičů v Marseille.
Na pomoc proto přijeli také hasiči z jihu Francie, kteří mají s rozsáhlými požáry vegetace podstatně více zkušeností. „Obvykle jezdí hasiči ze severu pomáhat nám, tentokrát je to ale obráceně,“ uvedl kapitán Michel Dossolin, jenž jako dobrovolný hasič slouží už 45 let a ve Fontainebleau velel stovce zasahujících.
Podle plukovníka Sébastiena Avenela, jednoho z velitelů zásahu, se francouzští hasiči na stále častější a rozsáhlejší požáry připravovali, nikdo však nečekal, že se s tak závažnou událostí setkají v této oblasti tak brzy. „Po tomto požáru už nic nebude stejné,“ shrnul zkušenosti ze zásahu.
Kvůli podezření ze založení obou ohnisek policie zadržela dva mladé muže narozené v roce 2007. Jeden z nich, dobrovolný hasič, se podle francouzské prokuratury přiznal k úmyslnému zapálení větví pomocí benzínu a zapalovače, druhý měl požár způsobit odhozenou cigaretou.
Jižní Francii trápilo extrémní sucho, v Norsku shořelo přes sto domů
Další požár se v neděli 19. července rychle rozšířil na francouzském pobřeží Středozemního moře poblíž města Fréjus. Během několika hodin zasáhl přibližně 180 hektarů, ohrožoval domy na okolních svazích a donutil úřady evakuovat několik menších osad. Kvůli ohni byla přerušena také železniční doprava mezi Toulonem a Les Arcs.
„Požár se šířil mimořádně rychle kvůli současné vlně veder a extrémnímu suchu,“ popsal místní prefekt Simon Babre. Teploty v oblasti dosahovaly přibližně 38 stupňů a byly o více než jedenáct stupňů vyšší než dlouhodobý červencový průměr.
Související články
Zcela jiný průběh měl páteční požár u norského Drammenu, který začal mezi řadovými domy a kvůli silnému větru se rychle rozšířil nejen na okolní zástavbu, ale také do blízkého lesa. Oheň zničil více než sto domů a stovky lidí musely být evakuovány, do zásahu se přitom zapojilo přes 60 hasičů podporovaných vrtulníky, které shazovaly vodu na plameny.
Přestože šlo podle norských úřadů o největší požár obytné zástavby v moderní historii země, nikdo nebyl pohřešován a nebyla hlášena ani žádná oběť. Příčina vzniku požáru zatím zůstává předmětem vyšetřování.
USA: téměř dvacet tisíc lidí bojuje se 78 velkými požáry
Zatímco Evropa čelila několika mimořádně závažným požárům v blízkosti obcí, Spojené státy musely rozdělit síly mezi desítky velkých událostí najednou. Podle hlášení NIFC z neděle 19. července zůstávalo neuhaseno 78 velkých požárů a země přešla na pátý, tedy nejvyšší stupeň národní připravenosti.
Na zásazích pracovalo přibližně 19 400 hasičů a dalších členů podpůrného personálu, kteří měli k dispozici 420 hasičských skupin, více než 1 100 požárních automobilů a 144 vrtulníků. Do hašení se zapojily také čtyři vojenské letouny C-130 vybavené systémem MAFFS (pozn. redakce: MAFFS - Modular Airborne FireFighting System je přenosný hasicí systém, který přeměňuje běžné vojenské transportní letouny, např. C-130 Hercules, na velkokapacitní hasicí letadla. Pojme až 3 000 galonů, cca 11 350 litrů vody nebo zpomalovače hoření a dokáže tuto dávku vypustit za méně než 5 sekund), pomocí kterého mohou shazovat retardant na obtížně dostupná místa. Jen během jediného dne přibylo dalších devět velkých požárů.
Nejvíce jich hořelo v Oregonu, kde úřady evidovaly 19 velkých událostí, následoval Washington s osmi a Kalifornie se sedmi požáry. Rozsáhlá ohniska se však nacházela také v Coloradu, Minnesotě, Idahu, Utahu a dalších státech, přičemž na řadě míst plameny ohrožovaly obytné budovy, energetickou nebo komunikační infrastrukturu a vynutily si evakuace i uzavření silnic.
Hasičům práci ztěžovalo dlouhodobé sucho, nezvykle malá zásoba sněhu z uplynulé zimy a opakující se dny s vysokými teplotami, nízkou vlhkostí a silným větrem. „Pokud máme několik dní za sebou varování před extrémním nebezpečím požárů a silný vítr, je opravdu těžké dostat oheň pod kontrolu,“ vysvětlila agentuře AP bývalá hasička Camille Stevens-Rumann, která se nyní věnuje výzkumu přírodních požárů na Coloradské státní univerzitě.
Americké jednotky se proto snaží přesouvat lidi a techniku do rizikových oblastí ještě před vznikem požárů, aby mohly zasáhnout co nejrychleji. „Zkušenosti jsou při zásazích v extrémních podmínkách naprosto zásadní,“ doplnila Stevens-Rumann s tím, že ani velké množství techniky samo o sobě nepomůže, pokud se vytvořené obranné linie opakovaně dostávají před postupující plameny.
Od začátku letošního roku shořelo ve Spojených státech přibližně 1,5 milionu hektarů, což bylo v polovině července výrazně více než ve stejném období předchozího roku. Požární manažeři navíc očekávají, že zvýšené riziko na západě země potrvá minimálně do září.
Kanada: stovky požárů a kouř nad velkou částí Severní Ameriky
Největším zdrojem kouře v Severní Americe ale nebyly americké, nýbrž kanadské požáry. Ve čtvrtek 16. července jich podle vládních údajů hořelo 858, přičemž 111 z nich nebylo pod kontrolou. Nejvážnější situace panovala především v provinciích Manitoba, Saskatchewan a Ontario.
Kanadská vláda do boje s požáry nasadila přes 5 300 hasičů a dalších specialistů, kteří při vyhledávání a sledování ohnisek využívali také termovizní techniku a další data dostupná v reálném čase. Od začátku letošní sezony už v Kanadě shořelo přibližně 2,4 milionu hektarů.
Následky přitom pocítili lidé tisíce kilometrů od samotných plamenů. Kouř se dostal nad americký středozápad, oblast Velkých jezer, New York i Washington a některý ze stupňů výstrahy před zhoršenou kvalitou ovzduší se týkal více než sta milionů Američanů.
Detroit, Chicago, Minneapolis, Toronto a New York se během týdne zařadily mezi velká města s nejhorším ovzduším na světě, v Chicagu byly uzavřeny pláže a některé parky u Michiganského jezera a v Clevelandu musel být odložen baseballový zápas. Děti, senioři a obyvatelé s nemocemi srdce nebo plic dostali doporučení omezit pobyt venku, protože jemné částice obsažené v kouři mohou proniknout hluboko do dýchacího systému.
Každý kontinent řeší trochu jiný problém
Přímé porovnání počtu požárů není úplně jednoduché, protože jednotlivé země používají rozdílnou metodiku. Americké NIFC ve svých denních přehledech uvádí pouze velké požáry, zatímco kanadská čísla zahrnují všechna aktivní ohniska a evropský systém EFFIS sleduje především satelitně zmapované požáry větší než přibližně 30 hektarů.
Z pohledu počtu současně vedených velkých zásahů byly nejvíce zatížené Spojené státy, kde se do boje s ohněm zapojilo téměř dvacet tisíc lidí a národní systém přešel na nejvyšší stupeň připravenosti. Kanada měla naopak podstatně více aktivních ohnisek a její požáry způsobily nejrozsáhlejší dopad na ovzduší, který překročil hranice země a ovlivnil každodenní život v desítkách amerických měst.
Evropa během posledního týdne čelila menšímu počtu rozsáhlých požárů, jejich následky ale lidé často pocítili bezprostředněji, protože plameny ničily domy, přerušovaly železnice a dálnice a nutily stovky obyvatel k evakuaci. Události ve Francii navíc potvrdily, že rozsáhlé požáry vegetace už nejsou pouze problémem tradičně suchého Středomoří, ale stále častěji se s nimi musí počítat také v oblastech, kde ještě před několika lety patřily spíše k výjimečným událostem.
Zdroj: Reuters, AP, Firemap, NIFC, Gary Hershorn/Getty Images
