Daňová úleva pro dobrovolné hasiče? Co skutečně znamená 10 000 korun a jak službu oceňují v zahraničí
Do jednotky dobrovolných hasičů asi nikdo nevstupuje kvůli penězům. Když se rozezní siréna, dobrovolníci odcházejí od rodiny, ze zaměstnání nebo v noci z postele především proto, aby pomohli druhým. Přesto se stále častěji otevírá otázka, jak může stát jejich službu alespoň symbolicky ocenit. V Senátu se nyní projednává návrh, podle kterého by si členové jednotek, kteří skutečně vyjíždějí k zásahům, mohli odečíst 10 000 korun ze základu daně. Podívali jsme se podrobněji na to, co by to ve skutečnosti znamenalo – a také na to, jak dobrovolné hasiče podporují jiné evropské země.
Více peněz pro profesionální i dobrovolné hasiče. A teď další návrh
Téma přichází jen několik dní poté, co jsme na Hasičovu psali o připravovaných změnách v odměňování profesionálních hasičů a o plánovaném posílení podpory těch dobrovolných.
Podle plánu Ministerstva vnitra mají příjmy profesionálních hasičů v letech 2027 až 2029 postupně růst. Zároveň má návrh rozpočtu na rok 2027 přinést výrazně více prostředků také dobrovolným hasičům – ministerstvo oznámilo zvýšení neinvestičních dotací o 50 procent a 310 milionů korun na investiční dotace.
Více jsme psali zde
Související články
Nyní se vedle peněz směřujících do jednotek a techniky objevuje další forma podpory – tentokrát zaměřená přímo na samotné členy dobrovolných jednotek. Senátní návrh počítá s možností odečíst si za splnění stanovených podmínek 10 000 korun od základu daně.
Deset tisíc? Na účet je hasič nedostane
První věcí, kterou je potřeba vysvětlit, je samotná částka 10 000 korun.
Navrhovaná úleva není daňovým bonusem 10 000 Kč ani částkou, kterou by stát dobrovolnému hasiči poslal. Jde o odpočet 10 000 korun od základu daně z příjmů.
Při běžné 15% sazbě daně tedy představuje snížení daňové povinnosti maximálně:
10 000 × 15 % = 1 500 korun za rok.
Pokud by odpočet snižoval část základu daně podléhající vyšší 23% sazbě, odpovídající efekt by mohl dosáhnout 2 300 Kč. Konkrétní dopad proto závisí na daňové situaci jednotlivého člověka.
Kvůli částce 1 500 korun ročně asi nikdo do jednotky dobrovolných hasičů vstupovat nebude. Takový ani podle nás není smysl návrhu. Mnohem více jej lze vnímat jako gesto a určitou formu ocenění lidí, kteří jsou připraveni ve svém volném čase pomáhat ostatním.
Nestačilo by být členem SDH
Podstatný je také rozdíl mezi sborem dobrovolných hasičů a jednotkou sboru dobrovolných hasičů obce.
Podle zveřejněného návrhu by úleva nebyla určena automaticky všem členům SDH. Týkat se má člena jednotky obce zařazeného k výkonu služby, který se během daného roku zúčastnil alespoň jednoho zásahu.
Splnění podmínek by měla potvrzovat obec, která jednotku zřizuje.
Samotná činnost ve spolku, organizování kulturních akcí, práce s hasičskou mládeží nebo účast v požárním sportu by tedy podle současné podoby návrhu nárok na odpočet nezakládaly.
Jeden zásah nebo sto zásahů. Má být odměna stejná?
Podmínkou navrhovaného odpočtu má být alespoň jeden zásah během roku. Pokud ji člen jednotky splní, výše odpočtu už se nemá odvíjet od počtu dalších zásahů.
Čistě matematicky tak může stejnou úlevu získat člen jednotky s jedním výjezdem i dobrovolný hasič z velmi vytížené jednotky, který během roku absolvuje desítky zásahů.
Na první pohled se nabízí otázka, zda je to spravedlivé. Jenže právě u dobrovolných hasičů může mít paušální princip své opodstatnění.
Počet výjezdů totiž člen jednotky sám neovlivní. Jednotka na malé obci může mít několik zásahů za rok, zatímco jednotka ve větším městě nebo u frekventované komunikace jich může absolvovat desítky či stovky. V obou případech ale její členové musejí být připraveni vyjet, absolvovat odbornou přípravu a splňovat podmínky pro výkon služby.
A koneckonců – hasiči jsou jedna rodina. Smyslem podobného opatření nemusí být vytvářet tabulku, podle které je jeden dobrovolný hasič „hodnotnější“ než druhý jen proto, že jeho jednotka měla více zásahů.
Právě proto může dávat smysl jednoduchá paušální forma ocenění: splnil jsi podmínky, jsi aktivním členem jednotky a byl jsi připraven pomoci, když bylo potřeba – stát tvoji službu alespoň symbolicky ocení.
Samozřejmě i o nastavení hranice jednoho zásahu se může během dalšího projednávání vést debata.
Zatím není rozhodnuto
Je rovněž důležité zdůraznit, že nejde o platnou daňovou úlevu.
Návrh je teprve v legislativním procesu a jeho konečná podoba se ještě může změnit. Dobrovolní hasiči si tedy dnes 10 000 korun ze základu daně odečíst nemohou.
Související články
Francie: peníze za službu a nově také zvýhodnění v důchodu
Francie má rozsáhlý systém dobrovolných hasičů – sapeurs-pompiers volontaires.
Dobrovolníkům náleží za výkon služby hodinové náhrady. Od konce roku 2025 stanovuje francouzská legislativa základní hodinové částky podle hodnosti:
-
hasič: 8,71 € za hodinu,
-
desátník: 9,35 €,
-
poddůstojník: 10,55 €,
-
důstojník: 13,11 €.
Nejde přitom pouze o jednorázovou odměnu za konkrétní požár, ale o součást dlouhodobě nastaveného systému dobrovolné služby.
Francie navíc v roce 2026 zavedla další zajímavý benefit spojený s dlouhou službou – zvýhodnění při výpočtu důchodového pojištění.
Za dobu služby dobrovolného hasiče se přidává:
10 let služby – 1 čtvrtletí,
20 let služby – 2 čtvrtletí,
25 let služby – 3 čtvrtletí.
Tady už tedy stát nezohledňuje pouze jednotlivé hodiny služby, ale také dlouhodobou věrnost dobrovolnému hasičství.
Německo: daňové zvýhodnění dobrovolnické činnosti
Německý systém je jiný a je potřeba dávat pozor na jednoduché tvrzení, že „každý dobrovolný hasič dostane 3 300 eur“.
Tak to není.
Německé daňové právo obsahuje několik nástrojů umožňujících za splnění stanovených podmínek osvobodit příjmy získané při dobrovolnické činnosti. Německé spolkové ministerstvo financí přitom dobrovolné hasiče přímo uvádí mezi příklady lidí, kterých se zvýhodnění může týkat.
Od roku 2026 byla obecná dobrovolnická paušální hranice (Ehrenamtspauschale) zvýšena z 840 na 960 eur ročně a tzv. Übungsleiterpauschale z 3 000 na 3 300 eur.
Konkrétní použití závisí na charakteru činnosti. Proto není správné jednoduše převést německých 3 300 eur na částku, kterou automaticky získá každý člen dobrovolných hasičů.
Princip je ale zajímavý: stát umožňuje určité příjmy spojené s kvalifikovanou dobrovolnickou činností daňově zvýhodnit.
Polsko: peníze za každou započatou hodinu zásahu
Pro české prostředí je velmi zajímavé také sousední Polsko.
Polský zákon o dobrovolných hasičských sborech stanoví, že hasič-záchranář OSP, který se účastní zásahu, záchranné akce, školení nebo cvičení, má nárok na finanční ekvivalent.
Jeho výši stanovuje příslušná obec nejméně jednou za dva roky. Zákon současně stanovuje maximální hranici.
A hlavně: náhrada se počítá za každou započatou hodinu od nahlášení výjezdu jednotky.
Polský model je tedy proti nynějšímu českému návrhu postaven úplně jinak.
Český návrh říká v zásadě:
„Během roku jsi alespoň jednou zasahoval? Můžeš získat stejný roční daňový odpočet.“
Polský systém naopak finanční plnění přímo váže na čas strávený při zásazích, akcích, školeních nebo cvičeních.
Polsko má navíc také zvláštní „świadczenie ratownicze“ – záchranářské plnění za dlouholetou aktivní službu. Nárok je spojen s dlouhou historií účasti na zásazích; zákon rozlišuje požadovanou dobu služby mimo jiné podle pohlaví.
Související články
Tři země, tři různé přístupy
Zahraniční zkušenosti tak ukazují, že ocenění dobrovolných hasičů nemusí mít pouze jednu podobu.
Francie kombinuje hodinové náhrady s benefitem za dlouhodobou službu v důchodovém systému.
Německo využívá také daňová zvýhodnění příjmů z dobrovolnických činností.
Polsko přímo stanovuje finanční ekvivalent za čas strávený při zásazích, školeních a cvičeních a současně má systém plnění za dlouholetou aktivní službu.
Český návrh jde zatím jinou cestou – jednoduchým ročním odpočtem ze základu daně při splnění podmínky účasti alespoň na jednom zásahu.
Kvůli 1 500 korunám asi nikdo hasičem nebude
Při debatě o podobných opatřeních je přitom dobré neztratit ze zřetele základní skutečnost.
Dobrovolné hasičství stojí především na ochotě lidí věnovat svůj čas druhým. Členové jednotek musejí absolvovat odbornou přípravu, zdravotní prohlídky, školení a výcvik a současně být připraveni opustit práci, rodinu nebo běžný program ve chvíli, kdy je jejich pomoc potřeba.
Roční daňová úspora kolem 1 500 korun tuto motivaci nenahradí.
Debata kolem návrhu proto nemusí být pouze o tom, zda je 1 500 korun hodně, nebo málo. Zajímavější otázkou je, jakým způsobem má stát dlouhodobě oceňovat lidi, kteří jsou ochotni být připraveni ve svém volném čase vyrazit na pomoc ostatním.
A právě zahraniční příklady ukazují, že možností je více – od daňových úlev přes odměny za skutečně odsloužený čas až po zvýhodnění za desítky let služby.
Jaký způsob ocenění dobrovolných hasičů by podle vás dával největší smysl v Česku?
