Kdo je Martin Legner?

Za jeho jménem se ale neskrývá pouze dosavadní funkce na generálním ředitelství. Jeho cesta vedla přes dobrovolné hasiče, policejní službu i práci řadového profesionálního hasiče. Zkušenosti získával také při povodních nebo při zásahu u Hřenska.

U dobrovolných hasičů od roku 1999

„Od roku 1999 působím u dobrovolných hasičů,“ představil se Martin Legner v rozhovoru pro Hasičovo, který jsme zveřejnili v září 2024. Jeho vztah k hasičině tedy začal ještě před nástupem do profesionálního sboru. 

Podle údajů Ministerstva vnitra nastoupil v roce 2003 k Policii České republiky. V roce 2012 přešel k HZS a od roku 2022 vedl na generálním ředitelství odbor IZS a jednotek požární ochrany. 

V našem rozhovoru popsal i jednotlivé kroky mezi těmito milníky. U profesionálních hasičů začínal jako řadový hasič–technik chemické služby. Později vedl pracoviště IZS územního odboru Mělník a následně oddělení na krajském ředitelství HZS Středočeského kraje. Teprve potom přišel přesun na celostátní úroveň.

Mělník, velká voda a zásah u Hřenska

Významná část jeho hasičského působení je spojená s Mělnickem. Při ničivých povodních v roce 2002 pomáhal ještě jako dobrovolný hasič. V rozhovoru pro Mělnický deník o dvacet let později vzpomínal na evakuace obyvatel i na nejistotu, kam až voda vystoupá. 

Připomněl také příběh starší ženy, která se při evakuaci obávala o své králíky. Hasiči nejprve odvezli ji, během dne se ale podařilo zachránit i zvířata. Právě její radost mu podle vlastního vyprávění zůstala v paměti. Vedle rozsahu katastrofy tak popisoval i konkrétní okamžiky, které pro zachraňované lidi znamenaly mnohem víc, než by se zvenčí mohlo zdát. 

Během své profesní dráhy působil také jako velitel profesionální stanice v Mělníku. Při rozsáhlém požáru u Hřenska v roce 2022 byl jedním z velitelů středočeského odřadu a svěřeného sektoru.

Ani po přechodu na generální ředitelství ovšem jeho vazba na místní dobrovolné hasiče nezmizela. Při připomínce 150. výročí mělnických dobrovolných hasičů v listopadu 2024 jej HZS Středočeského kraje uváděl také jako velitele místních dobrovolných jednotek. Patřil přitom k iniciátorům vzpomínkového setkání u hrobu Josefa Šťastného, jedné z významných osobností počátků českého hasičstva.

Dobrovolné jednotky považuje za pevnou součást systému

Právě spolupráce profesionálních a dobrovolných hasičů patří k tématům, o kterých Martin Legner na Hasičovu opakovaně mluvil. V únoru 2026 jej k rozhovoru pozval Pepa Nitra. Společně se věnovali fungování dobrovolných jednotek, jejich zapojení do zásahů, odborné přípravě i financování. 

Legner tehdy zdůrazňoval, že význam dobrovolných jednotek nestojí pouze na jejich počtu. Poukazoval na rozvoj odborných znalostí, zlepšování vybavení a zkušenosti získávané při stále častějším nasazení. Podle jeho vyjádření se dobrovolné jednotky „stávají se tím pevným pilířem“, na kterém lze stavět požární ochranu v České republice. 

Pro čtenáře z dobrovolných jednotek je tento rozhovor příležitostí připomenout si, jak nový generální ředitel hodnotil jejich práci ještě před svým jmenováním — a jaké otázky kolem jejich dalšího fungování se tehdy řešily.

Poslechněte si na Hasičovu: 

Související články

• 

  PODCAST: „Výjezdy přibývají, nároky rostou.“ Jak se mění role dobrovolných hasičů v ČR

  Více informací

Poplachové plány nejsou jen dokumenty na papíře

Další část jeho odborného působení přibližuje přednáška z druhého ročníku konference Asociace velitelů jednotek sborů dobrovolných hasičů, jejíž videozáznam jsme zveřejnili letos v únoru. Věnoval se v ní síťové analýze, poplachovým plánům a vysílání jednotek. Hasičovo

Za těmito odbornými pojmy jsou velmi praktická témata: rozmístění jednotek, jejich předurčenost, dostupné specializované síly a prostředky nebo role operačního střediska při skutečném výjezdu. Přednáška tak umožňuje nahlédnout do oblasti, které se Legner věnoval ještě před převzetím vedení celého sboru. 

Video z našeho archivu: 

Související články

• 

  Videozáznam z 2. ročníku odborné konference AVJSDH: Síťová analýza, poplachové plány a vysílání jednotek

  Více informací

Praktickému fungování spolupráce složek IZS se věnoval i dříve. Ve spoluautorském článku pro časopis 112 v roce 2017 hodnotil cvičení záchrany cestujících z hořící výletní lodi na Slapech. Text se nezastavil u popisu zásahu: upozorňoval na přínos vhodnějšího umístění záchranného člunu, ale také na nedostatky v radiovém spojení mezi složkami a v evidenci raněných a evakuovaných.

Lesní požáry, drony i rizika nových technologií

V našem rozhovoru z roku 2024 jsme s Martinem Legnerem probírali také lesní požáry, rozvoj dronové služby, vybavení českých hasičů ve srovnání se zahraničím nebo přípravu odřadů pro zahraniční mise.

Téma lesních požárů se s jeho jménem objevilo i v letošním programu Czech Wildfires Academy 2026. Společně s Petrem Ošlejškem byl uveden u bloku věnovaného dokumentaci zdolávání lesního požáru. O zaměření akce i jejím programu jsme psali v článku Když požár krajiny ohrožuje domy. Začíná Czech Wildfires Academy 2026.

Ve veřejné debatě se vyjadřoval také k rizikům spojeným s bateriemi. V květnu 2026 například pro Novinky vysvětloval, že samotné vyjmutí akumulátoru z elektrokola neodstraňuje možnost jeho nebezpečné reakce. Upozorňoval přitom i na širší souvislosti přepravy baterií v každodenním provozu, nejen na samotná elektrokola.

Od října v čele celého sboru

Ministerstvo vnitra při oznámení změny poděkovalo generálmajorovi Petru Ošlejš­kovi za dosavadní vedení sboru a zajištění jeho plynulého fungování. Od Martina Legnera ministr očekává návaznost na fungující systém i jeho další rozvoj. 

„Od nového ředitele očekávám, že naváže na to, co funguje, a současně bude sbor dál rozvíjet a připravovat na nové výzvy,“ uvedl Lubomír Metnar.