Drobečková navigace

Hasiči chystají nový krizový manuál, zaměří se také na dlouhodobou připravenost

| |

Jak se postarat o rodinu, když několik dní neteče voda, nejde elektřina a zásobování nefunguje tak, jak jsme zvyklí? Ministerstvo vnitra společně s Hasičským záchranným sborem ČR připravuje obsáhlejší materiál, který naváže na příručku 72 hodin a pomůže lidem zvládat i déletrvající omezení.

Zpět

Při rozsáhlém výpadku elektřiny mohou domácnosti přijít o vytápění, dodávky vody i možnost spojit se s blízkými. Potíže nastávají také při nákupech, protože bez proudu nemusí fungovat platby kartou a některé obchody zůstanou zavřené. Zvládnout takovou situaci s vlastními zásobami a vybavením přitom znamená pomoci nejen své rodině, ale také záchranářům, kteří se mohou věnovat lidem v bezprostředním ohrožení.

Přípravu nového materiálu přiblížil generální ředitel HZS ČR brigádní generál Martin Legner v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Podrobnější informace o mimořádných událostech mají doprovázet také videa a zveřejnění se podle něj očekává během následujících měsíců. Přesný termín ani způsob distribuce zatím oznámeny nebyly.

"… nepůjde jen o první tři dny, ale směřujeme k dlouhodobé odolnosti společnosti,“ vysvětlil Martin Legner v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podrobný obsah připravovaného manuálu dosud zveřejněný není, domácnosti ale mohou už nyní využít doporučení projektu 72 hodin, který ministerstvo vnitra představilo v roce 2025. Při jeho spuštění resort připomínal zkušenosti s povodněmi ze září 2024 i rozsáhlým výpadkem elektřiny z července 2025.

Současná příručka počítá s tím, že lidé dokážou první tři dny omezeného fungování základních služeb překlenout pomocí vlastních zásob. Záchranným složkám tím uvolní síly pro zásahy tam, kde jsou ohrožené životy a zdraví. Pravidlo 72 hodin ovšem není pokynem, aby člověk v nebezpečí čekal na pomoc tři dny. Při přímém ohrožení je třeba volat na tísňové linky a řídit se pokyny zasahujících, včetně případné nařízené evakuace.

Základem domácích zásob je pitná voda. Podle oficiálního doporučení dospělému člověku nouzově vystačí dva litry denně, další vodu však potřebuje na přípravu jídla a osobní hygienu. Web projektu proto uvádí celkovou denní potřebu přibližně deset až patnáct litrů na osobu. Kromě balené vody se doma hodí čisté uzavíratelné nádoby, ve kterých lze přinést vodu z cisterny nebo výdejního místa.

U potravin je vhodné vybírat trvanlivé zásoby, pokud možno takové, které se dají sníst bez vaření. Do základního vybavení patří také lékárnička, pravidelně užívané léky, svítilna, rádio na baterie, náhradní baterie a nabitá powerbanka. Příručka doporučuje mít po ruce hygienické potřeby, kopie důležitých dokumentů i hotovost v mincích a bankovkách různých hodnot. Při přípravě zásob je nutné zohlednit potřeby všech členů domácnosti a nezapomenout ani na zvířata. Řadu doporučených věcí už lidé doma mají, měli by však vědět, kde je najdou, a průběžně kontrolovat jejich stav.

Samotný nabitý telefon nemusí při rozsáhlém výpadku zajistit spojení, protože vysílače mobilních sítí mají omezené záložní napájení. I proto má mezi doporučeným vybavením své místo rádio na baterie a důležitá telefonní čísla je vhodné zapsat také na papír. Informace by lidé měli získávat především od obcí, krajů, záchranných složek a veřejnoprávních médií. Zbytečné telefonování může síť dále zatěžovat.

Doma se vyplatí předem domluvit i na tom, co rodina udělá, pokud se jednotliví členové nebudou moci spojit. Děti mohou být v tu chvíli ve škole a dospělí v práci, přesto by všichni měli vědět, kde se sejdou nebo kam půjdou, pokud bude nutné opustit bydliště. Součástí dohody má být také pomoc příbuzným se specifickými potřebami, kteří některé kroky sami nezvládnou.

Pro případ evakuace slouží připravené zavazadlo s doklady, potřebnými léky, hotovostí, základními hygienickými potřebami a dalším nezbytným vybavením. Oficiální návod doporučuje označit ho jménem a telefonním číslem. Dětem a zranitelným osobám je vhodné dát do kapsy kartičku s kontaktem na příbuzné.

Při odchodu je třeba upozornit sousedy a nabídnout jim pomoc. Na dveřích opouštěného bytu nebo domu má zůstat informace, kdo, kdy a kam odešel, aby záchranáři při kontrole evakuované oblasti věděli, kde obyvatele hledat.

Dřívější zjištění ministerstva ukazovala, že přípravu na podobné situace velká část domácností neřešila. Podle výchozí analýzy z června 2025 se na krize nijak nepřipravovalo 73 procent českých domácností, zatímco 76 procent občanů očekávalo od státu praktické návody.

Vyhodnocení zveřejněné v lednu 2026 následně uvádělo, že doručené příručce věnovalo pozornost 83 procent domácností a 66 procent příjemců si ji uschovalo. Tato čísla se vztahují k předchozí kampani a nepředstavují nový průzkum připravenosti obyvatel z letošního listopadu.

Vedle písemných doporučení nabízejí hasiči i osobní setkání, při kterých si zájemci mohou konkrétní postupy projít a zeptat se na to, čemu nerozumějí. HZS Olomouckého kraje například letos na podzim představil sérii workshopů 72 hodin v Olomouci, Přerově, Prostějově, Šumperku a Jeseníku. Jejich program zahrnuje sestavení evakuačního zavazadla, přípravu domácích zásob, postup při blackoutu či povodni i komunikaci s rodinou při výpadku mobilních sítí.

Příručka a kontrolní seznamy jsou dostupné na oficiálním webu 72h.gov.cz, kde lidé najdou také návody k ukrytí, evakuaci nebo pomoci sousedům. Na nový manuál tak při přípravě domácnosti čekat nemusí. Už nyní mohou projít zásoby, zkontrolovat vybavení a domluvit se s blízkými, jak budou při výpadku základních služeb postupovat.

Zdroj: HZS ČR, Seznam

Zpět

Další zprávy: obecné, Celá ČR