Drážní hasiči otevřeli moderní základnu s prvky, které nemají v Česku obdoby

     Myšlenka na výstavbu nové stanice drážních hasičů v Chebu se nerodila přes noc. O potřebě moderního zázemí se mluvilo dlouhé roky. Jednotka Hasičského záchranného sboru Správy železnic totiž sídlila v budově z roku 1853 v areálu chebského nádraží, která už dávno neodpovídala nárokům současného provozu ani potřebám moderního výcviku.

Hledání místa a první překážky

     Město Cheb společně s drážními hasiči proto před lety vytipovalo čtyři možné lokality, kde by mohla nová základna vyrůst. Jako nejvhodnější se nakonec ukázaly pozemky ve Vrázově ulici. Lokalita nabízí strategickou polohu, jelikož je jen několik minut od železničního uzlu, jihovýchodního obchvatu i dálnice D6, v dosahu průmyslových zón v Hradišti, Dvorech i na Švédském vrchu.

     Cesta k realizaci ale nebyla jednoduchá. Bylo nutné změnit územní plán, odstranit staré plechové garáže, vyřešit kanalizaci celé ulice a lokalitu stavebně připravit. Teprve poté se projekt mohl posunout z roviny úvah do konkrétních obrysů.

Projekt, který se připravoval roky

     "Je to akce, o níž se mluví řadu let," potvrdil už v počáteční fázi místostarosta Chebu Pavel Pagáč. Město pozemky poskytlo Správě železnic a projekt postupně směřoval k vydání stavebního povolení. Odhadované náklady se tehdy pohybovaly mezi 200 a 250 miliony korun a počítalo se s osmnáctiměsíční výstavbou.

     Nová stanice měla nabídnout vše, co moderní hasičská jednotka potřebuje: komfortní zázemí, garáže pro těžkou techniku, venkovní stání pro vyprošťovací tank, výcvikové plochy i sportovní zázemí. Důraz byl kladen také na energetickou úspornost se zapojením fotovoltaických panelů do topného systému.

Zelená pro stavbu

     Zlom přišel na přelomu let 2023 a 2024. Správa železnic oznámila, že zahájí výstavbu moderních areálů drážních hasičů v Chebu a Nymburce. V chebské jednotce tehdy sloužilo ve třísměnném provozu 30 hasičů, jejichž působnost sahá od celého Karlovarského kraje až po Klášterec, Chyši a směrem na Plzeňsko až k Přimdě, tedy část Plzeňského kraje.

     Stavba v Chebu byla vysoutěžena za 168,5 milionu korun bez DPH, což byla nejnižší nabídka ve výběrovém řízení. Celkové náklady včetně DPH dosáhly zhruba 204 milionů korun.

Začátek stavby a návštěva ministra

     Na jaře 2024 se ve Vrázově ulici skutečně „koplo do země“. Před samotnou výstavbou proběhl důkladný pyrotechnický průzkum podloží – Cheb byl na konci druhé světové války bombardován. Žádná munice se ale nenašla a stavbě nic nebránilo.

     V květnu 2024 si staveniště při návštěvě Chebu prohlédl ministr dopravy Martin Kupka spolu se zástupci města a velitelem jednotky Petrem Truhlářem. V té době už bylo jasné, že nová stanice definitivně nahradí nevyhovující objekty v areálu nádraží.

Rostoucí areál

     Během roku 2024 pokračovaly zemní práce, úpravy potoka, budování opěrných stěn a pokládka inženýrských sítí. Postupně začal vyrůstat dvoupodlažní objekt s garážemi pro 14 vozidel, technickým zázemím, šatnami a hygienickými prostory. Druhé podlaží bylo vyhrazeno operačnímu středisku a administrativně-sociálnímu zázemí.

     Součástí areálu se stala také lezecká věž a unikátní prvek, který nemá v České republice obdoby – cvičná kolej.

Trénink jako v reálném provozu

     Cvičná kolej o délce 32 metrů umožňuje nácvik zásahů v podmínkách velmi blízkých realitě. Je vybavena železničním přejezdem se světelným výstražníkem, trolejovým vedením i funkčními návěstidly. Na koleji jsou umístěny dva železniční vozy – cisterna a motorová drezína.

     "Hasiči si zde mohou vyzkoušet například nakolejování vozidel nebo zásahy u nebezpečných látek přepravovaných po železnici. To je zkušenost, kterou v běžném provozu získáte jen velmi obtížně," vysvětlil velitel chebských drážních hasičů Petr Truhlář.

Rychlejší výjezd, větší bezpečnost

     Velkou výhodou nové základny je přímý výjezd na hlavní komunikaci. Díky napojení na světelnou signalizaci se při poplachu zastaví provoz a hasiči mohou vyrazit bez zdržení. To výrazně zkracuje dojezdové časy a zvyšuje šanci na úspěšný zásah.

     Areál je navíc energeticky úsporný a počítá se se spolufinancováním z evropských zdrojů, konkrétně z Mechanismu pro spravedlivou transformaci. Financování podpořila také Evropská investiční banka.

Slavnostní otevření

     Po dvou letech od zahájení stavby se projekt dostal do cílové rovinky. Nová moderní stanice byla slavnostně otevřena a jednotka v ní zahájila ostrý provoz. Celkové náklady dosáhly 242,5 milionu korun.

     Chebští drážní hasiči patří mezi nejvytíženější jednotky v republice, neboť ročně vyjíždějí k více než 500 událostem, přičemž zhruba 70 procent tvoří technické zásahy. Vedle železnice ale často pomáhají i mimo ni, v rámci Integrovaného záchranného systému.

     Nová základna tak není jen moderní stavbou, ale především investicí do bezpečnosti celého regionu.

Medailonek
Bc. Petr Truhlář, MBA

Velitel jednotky HZS Správy železnic – Cheb

     Bc. Petr Truhlář, MBA, stojí v čele jednotky drážních hasičů v Chebu od roku 2020. U Hasičského záchranného sboru Správy železnic však působí už od roku 2005, kdy nastoupil na pozici strojníka. Postupně prošel všemi klíčovými funkcemi, v roce 2012 se stal zástupcem velitele a po osmnácti letech služby převzal plnou odpovědnost za vedení jednotky.

     Drážní hasiči v Chebu patří mezi nejvytíženější v republice. Jejich působnost zasahuje nejen celý Karlovarský kraj, ale i části krajů sousedních. Jednotka pravidelně vyjíždí k zásahům na železniční infrastruktuře, ale také k mimořádným událostem v rámci Integrovaného záchranného systému – od dopravních nehod přes technické zásahy až po požáry.

     Petr Truhlář je velitelem, který staví na profesionalitě, zkušenostech a týmové spolupráci. Jak sám říká, základem úspěchu je sehraný kolektiv, ve kterém se mohou hasiči jeden na druhého spolehnout. Jeho osobní heslo „Jsme jeden tým“ není frází, ale každodenní praxí.

     Vedle operačního řízení jednotky se významně podílel na přípravě a realizaci výstavby nové moderní stanice drážních hasičů ve Vrázově ulici v Chebu. Projekt, o němž se mluvilo řadu let, se podařilo dotáhnout do zdárného konce a dnes dává hasičům zázemí odpovídající náročnosti jejich práce.

     Výraznou stopu zanechal také v roce 2023, kdy inicioval a organizačně zajistil oslavy 70. výročí založení drážních hasičů v Chebu. Akce, která přilákala přes  dva a půl tisíce návštěvníků, se setkala s velmi pozitivním ohlasem odborné i laické veřejnosti. Za její přípravu mu osobně poděkoval starosta města Cheb Jan Vrba.

     Hasičská profese je pro Petra Truhláře zároveň rodinnou tradicí. Jeho otec byl dlouholetým příslušníkem HZS Karlovarského kraje a také jeho bratr se věnuje hasičskému povolání dodnes. Vedle své práce u drážních hasičů působí Petr Truhlář rovněž jako radní města Cheb, kde se podílí na veřejném dění, bezpečnosti a rozvoji města.

12 otázek pro Petra Truhláře

Pane Truhláři, vzpomenete si na okamžik, kdy jste poprvé slyšel, že by v Chebu mohla vzniknout nová stanice drážních hasičů? Věřil jste tehdy, že se projekt skutečně podaří dotáhnout až do realizace?

     První myšlenky na výstavbu nových požárních stanic pro drážní hasiče jsem zaznamenal na začátku roku 2019. Na jaře v roce 2020 vznikla dokonce první Koncepce přípravy a realizace objektů HZS Správy železnic. Tehdy to všechno vypadalo jako ze sci-fi filmů a na první pohled se jevilo jako daleká budoucnost. Já jsem ovšem velký optimista a na budoucnost pohlížím s očekáváním a velmi pozitivně.

Cesta od prvních úvah až po dnešní moderní základnu byla dlouhá. Jak náročné bylo projít celým procesem výstavby z pohledu velitele jednotky? Co pro vás osobně představovalo největší výzvu?

     Cesta od prvotních úvah výstavby stanice pro jednotku Cheb až po samotnou realizaci byla náročná a trnitá. Občas to vypadalo jako na horské dráze, jednou nahoře a jednou dole. To znamená, že situace k výstavbě nebyla vždy úplně růžová, ale nakonec se podařilo. Celému procesu od přípravy přes projektovou dokumentaci až po samotnou realizaci stavby jsem věnoval neuvěřitelných pět let mého života. Musel jsem se naučit celý projekt nazpaměť, protože všichni, kteří se podíleli na celém procesu volali právě mě a pořád se na něco doptávali.

     Největší výzvou pro mě, no já myslím celý proces. Nejsem stavař, takže jsem se musel naučit všechny stavební technologie, půdorysy, celkové rozmístění stavby, aby se vše vešlo a bylo to dle našich představ, a hlavně aby bylo vše dispozičně funkční. Ano odborně to samozřejmě zastřešovali projektanti, stavební dozory apod., ale nikdo z nich neznal dokonale hasičskou profesi a provoz v organizačním a operačním řízení. Toto se vše muselo skloubit a propojit do jednoho balíčku.

Stará budova z poloviny 19. století už dlouho neodpovídala současným potřebám. V čem vás při každodenní službě nejvíce omezovala?

     Asi úplně ve všem. Malé nevyhovující garážové stání pro požární techniku, kdy jsme dokonce museli vysekávat kapsy do výjezdových vrat, abychom vůbec zaparkovali vozidla. Zbylá technika, která se nevešla do garáží stála v plechových přístřešcích a různě na volném prostranství. Úplně chyběly prostory pro odborné služby. Sociální zázemí jako sprchy a toalety byly na pokraji životnosti.

Nová stanice přináší výrazně lepší zázemí i technologické možnosti. Co považujete za její největší přínos pro hasiče, kteří tu budou sloužit?

     Jak jsem již několikrát zmínil za posledních pár týdnů, je to přechod z extrému do extrému. Jedním z největších přínosů je garážové temperované stání pro požární techniku. Všechna technika je pohromadě v uceleném celku připravená k okamžitému použití u zásahu. Každá odborná služba má svoje zázemí jako kanceláře, dílny a sklady. Všechny prostory jsou vytápěné a v letních měsících předpokládám, že oceníme i klimatizaci. Těch přínosů je podstatně více, například venkovní hřiště pro fyzickou přípravu atd.

Součástí areálu je unikátní cvičná kolej. Jak důležitou roli bude hrát ve výcviku vaší jednotky? V čem konkrétně dokáže hasiče připravit lépe než dosavadní tréninkové možnosti?

     Velkou roli. Je to trošku unikát, který zatím alespoň myslím u hasičů není. Můžeme zde nacvičovat taktické postupy při zásahu, zdokonalovat naše dovednosti ale rovněž jsme připraveni k okamžitému ostrému výjezdu z našeho nového areálu. Máme možnost nacvičovat v reálných podmínkách jako na železniční infrastruktuře, ale přitom jsme pořád na základně.
     Dosavadní možnosti, které jsme mohly využívat k výcviku našich hasičů byly dost omezené. Nikdo vás nepustí do provozu jen tak, abyste mohli trénovat. Veškerá prověřovací a taktická cvičení na železniční infrastruktuře musí být připravována dlouho dopředu, a to se souhlasem několika subjektů a osob.

Vaše jednotka patří k nejvytíženějším v republice, ročně vyjíždíte k více než 500 událostem. Jak se takové tempo podepisuje na lidech, kteří u vás slouží?

     Všem zájemcům o práci u nás říkám, že máme drážní tempo. Proto taky výběrové řízení na pozici hasič je náročné. Uchazeč musí splňovat fyzické předpoklady, zdravotní stav, psychologicko-diagnostické vyšetření, musí mít k této profesi určitý vztah a další a další věci. Ti, kteří projdou a osvědčí se ve zkušební době si většinou už necháme. Postupně je odborně vzděláváme a rozšiřujeme jim kvalifikaci. Prostě to musí být srdcaři. Ti, kdo nevydrží zpravidla odejdou za méně náročnějším povoláním.

Vedle zásahů na železnici často pomáháte i mimo ni v rámci IZS. Které zásahy z posledních let vám osobně nejvíce utkvěly v paměti a proč?

     Naše jednotka je zařazena v Poplachovém Plánu Karlovarského kraje v I. stupni požárního poplachu. Tudíž zasahujeme téměř denně s našimi kolegy z HZS Karlovarského kraje. Těch zásahů je mnoho, v rámci železnice například vykolejení cibulových vozů ložené vápencem v Plané u Mariánských Lázní, kde jsme zasahovali zhruba celý týden, železniční nehoda v Perninku, kde byl velký počet zraněných osob, nebo požár tržnice na Svatém Kříži, kde hořelo desítky prodejních stánků najednou.

Vy sám jste u drážních hasičů od roku 2005. Jaká byla vaše profesní cesta od strojníka až do pozice velitele jednotky? Byla to cílená ambice, nebo spíš postupný vývoj?

     Prošel jsem si celou řadou funkcí od hasiče strojníka, přes vedoucího technika strojní služby, zástupce velitele jednotky až po velitele jednotky. Asi to byl postupný profesní vývoj. Můj tatínek celý život pracoval u kolegů hasičů HZS Karlovarského kraje, můj starší bratr tam pracuje dodnes. Já jsem nastoupil k drážním hasičům a nikdy jsem neměl žádné ambice přeběhnout ke kolegům. Z rozjetého rychlíku se prostě nevyskakuje. Zůstal jsem věrný svému zaměstnavateli a postupem času také přicházel profesní a karierní růst.

Pocházíte z hasičské rodiny. Jak moc vás rodinné zázemí ovlivnilo při volbě povolání? Bylo pro vás hasičství od začátku jasnou volbou?

     Moje mládí jsem trávil u tatínka v hasičárně, tehdy jsem mu nosil o víkendech obědy a vždycky jsem se těšil, když si budu moci sednout do hasičského auta, nebo se sklouznout na požární tyči. Dětské dny na stanici byly pro mě neopakovatelným zážitkem. Přesto po střední škole se můj profesní život ubíral úplně jiným směrem. Často jsem dokonce tvrdil, že k hasičům nikdy pracovat nepůjdu. S odstupem času a počátkem konce mého soukromého podnikání, jsem stál před rozhodnutím, co téměř ve třiceti letech budu dělat dál. Zvolil jsem tuto cestu a prozatím po ní kráčím směrem kupředu.

Co vás na práci drážního hasiče i po letech stále motivuje a naplňuje?

     V posledních pěti letech mě nejvíce motivovalo, že možná někdy budeme mít novou stanici. Byla to obrovská výzva, ale také jsem musel vyvinout obrovské úsilí. Každý den v práci je úplně jiný a nikdy nevím, co nás ten den bude čekat a kde se ocitnu. Naplňuje mě činnost, kterou děláme. Snažíme se pomáhat všem, kteří to potřebují a jsou v nouzi.

Nová základna výrazně posouvá možnosti přípravy a výcviku. Změní se díky ní podle vás i přístup k výchově nové generace hasičů?

     Bude to velká motivace pro nové generace hasičů sloužit v této nové moderní stanici. Jenom bych si přál, aby právě ten přístup měli pozitivní a se vší úctou k tomu také tak přistupovali. Aby si vážili toho, kde pracují a jaké nadstandardní vybavení k tomu mají.

Když se dnes podíváte na novou stanici ve Vrázově ulici, co pro vás osobně znamená? Je to spíš profesní satisfakce, nebo radost z toho, že se podařilo vytvořit lepší podmínky pro celý kolektiv?

     Nádherná moderní stanice pro hasiče, kteří si to zaslouží. S mnohými z nich jsem ještě sloužil na výjezdu a někteří dokonce obětovali dvě třetiny svého aktivního života právě tomuto sboru. Všichni jsme se na to moc těšili a radost máme velikou. Pro nás se stal dlouholetý sen skutečností. Všem mým hasičům přeji, aby se vždy ze zásahu vrátili v pořádku a ve zdraví a mohli si plně užívat všechny možnosti této nové stanice.

     A my za redakci Hasičovo.cz moc děkujeme Petrovi Truhlářovi za jeho čas, který nám věnoval, ale především za jeho práci, kterou léta odvádí.