Drobečková navigace

Hasič, trenér, bojovník – příběh Davida Hunanyana, který nezná slovo vzdát se

| |

Pochopil jsem, že sebelepší jednotlivec nic nezmůže bez týmu.

Zpět

     Za sebou má více než dvě stovky zápasů v ringu, pět titulů mistra České republiky v kickboxu i titul národního šampiona v klasickém boxu. Nadstrážmistr David Hunanyan však dnes není známý pouze díky svým sportovním úspěchům. Působí jako profesionální hasič na stanici Hasičského záchranného sboru v Sokolově, kde se při zásazích denně setkává se situacemi, v nichž rozhodují vteřiny, týmová spolupráce a schopnost zachovat chladnou hlavu.
     Zároveň se věnuje trenérské práci s dětmi i dospělými a svůj čas dělí také mezi rodinu, které je jako manžel a otec plně oddaný. Sám přiznává, že zkušenosti z bojových sportů mu pomohly získat disciplínu, fyzickou odolnost a schopnost zvládat stresové situace, zatímco služba u hasičů ho naučila větší trpělivosti, rozvaze a rychlému rozhodování pod tlakem. Právě propojení těchto zkušeností mu pomáhá uspět jak při náročných zásazích, tak ve sportu a trenérské činnosti.

     Trenérsky se David věnuje i dětem, kterým kromě bojových technik předává i „hasičskou“ disciplínu a respekt k pravidlům.
     "Mít obě profese je někdy náročné. Pokud by za mnou přišel mladý hasič, který chce zkusit zápasit na plný plyn, řekl bych mu, že disciplína, odhodlání a zdravý rozum jsou základem. A nikdy nezapomínat, že klid je v životě užitečnější než agrese," dodává s úsměvem.

     Odpovědnost v terénu, kde jde o vteřiny a lidské životy, i tvrdost zápasnických soubojů po něm žádají neustálé překonávání limitů. Stále však plánuje další trenérské úspěchy a možná se nechá jednou znovu pozvat do ringu. "Člověk nikdy neví a já oficiálně neukončil karieru," dodává s úsměvem.

    Na závěr vzkazuje všem hasičům, ať profesionálům či dobrovolníkům: "Vaše práce má smysl, a i když je velmi těžká a někdy nepochopitelná,  nejste nikdy sami. A mladým, kteří přemýšlejí o této cestě, říkám: Buďte připraveni tvrdě pracovat, ale také se připravte najít druhou hasičskou rodinu a velké přátelství a smysl v pomoci druhým."

     David Hunanyan je symbolem síly, trpělivosti a nepolevujícího nasazení, jak v ringu, tak ve službě lidem. 

Davide, jak se kluk s arménskými kořeny, který odmala dělá bojové sporty, dostane k profesionálnímu hasičskému sboru v Karlovarském kraji?

     Úplně jednoduše! Už před deseti lety jsem chtěl k hasičům, ale sport mě tehdy trochu zlomil. 🙂 Pak jsem se odstěhoval, potkal svojí ženu Barboru Hunanyan, kterou tímto zdravím, která byla z hasičské rodiny, a už to bylo. 😄

Práce u výjezdu vyžaduje stoprocentní připravenost. Pomáhá ti dril z ringu zvládat stresové situace u zásahů?

     Dril z tréninku zápasu mi dal hodně, nejen do hasičiny, ale i do života. Když při zápase něco pokazíš, trenéři tě okamžitě opraví a pak makáš na nápravě. 😉

Funguje to i obráceně? Najdeš momenty z hasičského výcviku, které ti dávají výhodu při zápasech?

     Zápasy po zásahu ne, ale připravování zápasníků rozhodně ano. Koncentrace, disciplína a sebedůvěra z hasičského výcviku mi hodně pomáhají.

Jak zvládáš skloubit rodinu, náročné hasičské směny s tréninky a vedením svěřenců v klubu?

     Manželka, děti… no, nebudu lhát, je to náročné. Ale jak říká moje drahá polovička: „No jo, vybrala jsem si fightera.“ 😂 Snažím se to skloubit, někdy to vyjde, někdy ne, ale pak je důležité ten ztracený čas vynahradit. To je klíč! 

Hasiči jsou známí skvělou partou. Vycházeli ti kolegové na stanici vstříc, když ses připravoval na zápas? Nebo si to musel „odpracovat“ na tréninku přímo na základně? 

     Vyšli mi vstříc vždy. Když potřebuji, vezmu si volno nebo výměnu. Funguje to tu hezky. Cvičení máme i jako součást práce, takže na sobě makám pořád. 

Věnuješ se i paintballu, a dost intenzivně. Proč mám pocit, že někdo má delší dny, aby to všechno stíhal?

     Hahaha! Rád jezdím do Paintballareny v Chebu a jednou ročně mám čtyřdenní akci v Německu. Už nehraju každý víkend, to by mě žena zabila, ale jednou za měsíc si to užiju.

 

Trenérská role v Karlovarském kraji

V Karlových Varech vedeš klub Marvel Warriors. Co o něm můžeš říct?

     Bojovým sportům se věnuju od sedmi let. V 21 jsem se odstěhoval z Prahy do Karlovarského kraje, abych něco dokázal sám. Po 11 letech fungování je tenhle klub můj domov. ❤️
     Je to místo, kde si nikdo na nic nehraje. Dog friendly, kids friendly, i IZS friendly. Je to gym, kde můžeš růst nejen fyzicky, ale i psychicky, v přátelském a rodinném prostředí.

V gymu trénuješ dospělé i děti. Snažíš se do nich vtisknout i kus té „hasičské“ disciplíny a úcty k pravidlům?

     Určitě! Řád, disciplínu, dril a respekt k sobě i ostatním.

Co tě naplňuje víc, stát sám v záři reflektorů v ringu, nebo sledovat úspěchy svých svěřenců jako trenér?

     Jelikož už nejsem aktivní zápasník, naplňuje mě víc úspěch mých svěřenců. Ten adrenalin, ty emoce a tvrdá příprava... to vše vyvrcholí v zápase. Z chyb se učíme, z výher se radujeme. 

Kdyby přišel mladý hasič nebo bojovník a chtěl dělat obojí na plný plyn, jakou radu bys mu dal?

    ... prachy a strach, to jsou dvě věci co hasič nemá 😀. Né, vtip,... tvrdá vůle, disciplína a řád.

 

Psychika, strach a plány do budoucna

Co tě hasičina naučila o pokoře?

Asi to, že nejsi nesmrtelný a že všechno nevyhraješ silou. V ringu jdeš proti jednomu soupeři, ale u hasičů často stojíš proti něčemu, co neovlivníš. Ať je to požár, dopravní nehoda nebo lidské neštěstí. Naučilo mě to vážit si zdraví, rodiny a lidí kolem sebe. Taky jsem pochopil, že sebelepší jednotlivec nic nezmůže bez týmu. Pokora je vědět, že se máš pořád co učit a že se můžeš spolehnout na ostatní stejně jako oni na tebe.

Při výjezdu jde o vteřiny a životy, v ringu o tvé vlastní zdraví. Kde cítíš větší tlak a jak s ním pracuješ?

     Paradoxně nikde. Je to můj job. Zápas beru tak, že nemůže být horší, než je příprava. V ringu jsi sám, v zásahu jste družstvo a ty víš, že se můžeš spolehnout na ostatní. 

Bojové sporty jsou tvrdé a zranění k nim patří. Ovlivnila tě nějaká zranění při plnění hasičských povinností?

     Párkrát jo, ale máme skvělou partu a oni na to berou zřetel. Když je třeba, tak ŘSD to jistí.

Máš přes 200 zápasů za sebou. Plánuješ comeback, nebo se soustředíš na trenérství a práci u hasičů?

     Nikdy neříkej nikdy! 😄 Možná ještě něco dám, ale teď jsem spíš hasič a trenér.

Co bys vzkázal čtenářům Hasičovo.cz a mladým lidem, kteří chtějí být hasičem?

     Díky, že jste dočetli až sem! 😄. Zdravím čtenáře, svou elitní směnu C, členy WASAR TEAM  i svoji rodinu. A pro ty, kdo začínají: "Je to náročné, ale šlechtí to. Děláte něco dobrého, pomáháte, zachraňujete, čelíte nebezpečí. Nebojte se, nejste sami, buďte silní fyzicky i psychicky!"

Zpět

Další zprávy: reportáž, Karlovarský