Exkluzivní rozhovor s plk. Ing. Jiřím Horníkem, DiS., aneb když zkušenosti a odvaha zachraňují životy

  A nebylo to poprvé. Podobnou situaci zažil Jiří Horník už v minulosti, když se mimo službu ocitl u vážné dopravní nehody u Sovolusek na Karlovarsku. I tehdy poskytoval první pomoc zraněným ještě před příjezdem složek IZS a jeho pohotová reakce pomohla zachránit lidský život. Příběh ze Strakonicka tak není jen jedním mimořádným okamžikem. Spíš znovu ukazuje, že u některých lidí práce pomáhat druhým nekončí odchodem ze služby.

Jiří Horník je pro část veřejnosti možná tváří známou z televizní soutěže Asia Express. V hasičském prostředí je ale především respektovaným instruktorem, metodikem a člověkem, který roky připravuje profesionální i dobrovolné hasiče na situace, kde rozhodují zkušenosti, klid a správně provedené kroky. V článku proto nejprve připomínáme události, při kterých Jiří Horník mimo službu pomáhal tam, kde šlo o život. Následně přinášíme rozhovor o jeho cestě k hasičům, odborné přípravě, vyprošťování, psychické odolnosti, kariéře u HZS i o tom, co by vzkázal mladým lidem, kteří chtějí svůj život spojit s pomocí druhým.

Nehoda u Sedlice: okamžik, který prověřil roky zkušeností

     V neděli 24. května 2026 krátce před pátou hodinou odpoledne došlo na křižovatce silnice I. třídy s účelovou komunikací v katastru obce Sedlice u Blatné na Strakonicku k velmi vážné dopravní nehodě, během které se srazil motocykl Honda VF 750 F s osobním automobilem Peugeot 206 Cabrio.

     Vzhledem k tomu, že z místa bylo hlášeno zranění více osob, vyjely všechny záchranné složky a vzhledem k vážnosti zranění řidiče motocyklu byl povolán i vrtulník letecké záchranné služby.

    Zásadní roli v prvních minutách sehrál také Jiří Horník, který místem projížděl mimo službu. Do pomoci se zapojil ještě před příjezdem složek IZS a na jeho práci pak přímo na místě navázali zasahující hasiči i záchranáři.

     "Informaci o nehodě, při které se na silnici č. 20 u obce Sedlice střetl motorkář s osobním autem, přijalo Krajské operační a informační středisko v 16:52 hodin. K nehodě operační důstojník vyslal profesionální jednotku ze stanice Blatná, kdy ihned po příjezdu velitel po průzkumu potvrdil střet osobního vozu a motorky s tím, že motorkář je v bezvědomí a zranění utrpěl také spolujezdec z automobilu. Doplnil, že motorkář je v péči náhodného svědka, konkrétně hasiče a záchranáře Jiřího Horníka z Karlovarského kraje. Do příjezdu záchranářů hasiči ve spolupráci s kolemjedoucími zajistili motorkáři neodkladnou předlékařskou pomoc, nasadili krční límec, použili dlahy a obvazy,“ uvedla mluvčí hasičů.
     Po příjezdu ZZS a příletu LZS jednotka asistovala při ošetření a následně pomohla s transportem do vrtulníku. Zároveň hasiči u automobilu provedli protipožární opatření a sorbentem zlikvidovali ze silnice benzín, který vytekl z havarované motorky.
     Po zadokumentování nehody policií hasiči odtlačili automobil i motocykl mimo komunikaci a když přijela odtahová služba, pomohla s naložením, po čemž ukončili hasiči zásah závěrečným úklidem vozovky," popsala podrobně událost z pohledu hasičů jejich mluvčí por. Ing. Vendula Matějů s tím, že podle velitele, který byl na místě, Jiří Horník dobře věděl, co dělá, a proto se jednotka do "rozjeté" péče o zraněného nijak nehrnula ve smyslu toho, že by začali dělat něco jinak a navázali na jeho činnost a společně zachraňovali. I podle dalších zasahujících hasičů měl „ten chlap“ už absolutně skvěle zorganizované místo zásahu a celou akci. 

     Před pátou hodinou odpoledne vyrazila na místo i posádka rychlé lékařské pomoci a vrtulník letecké záchranné služby.
     "Na místě se v době příjezdu a příletu posádek nacházel vážně zraněný muž, který byl v bezvědomí a utrpěl mnohočetná poranění. Lékař ho s ohledem na jeho stav uvedl do celkové anestezie, zajistil dýchací cesty intubací a napojil na umělou plicní ventilaci. Posádka následně provedla imobilizaci vakuovou matrací a přiložila krční límec. Muž byl poté v kritickém stavu, s těžkým poraněním hlavy a dalších orgánů včetně poranění horních končetin a hrudníku, letecky přepraven na anesteziologicko-resuscitační oddělení českobudějovické nemocnice.          Posádka na místě ošetřila také spolujezdce z havarovaného vozidla, který utrpěl lehká zranění. Jelikož jeho stav nevyžadoval transport do nemocnice, byl ponechán na místě," popsal podrobně vážnou situaci mluvčí jihočeských záchranářů MUDr. Vojtěch Míra

     "K dopravní nehodě došlo tím, že oba řidiči jeli po pozemní komunikaci č. I/20 ve směru od obce Sedlice směrem na obec Písek, kde v uvedené křižovatce řidič osobního automobilu tov. zn. PEUGEOT 206 C-CABRIO 1.6, začal s vozidlem zpomalovat za účelem následného odbočení vlevo na účelovou komunikaci. Motocyklista nepřizpůsobil rychlost jízdy a s motocyklem nestačil na zpomalující vozidlo zareagovat a v plné rychlosti narazil přední částí motocyklu do pravé zadní části osobního automobilu.
     Řidič motocyklu utrpěl těžké zranění, se kterým byl z místa leteckou záchrannou službou transportován do nemocnice v Českých Budějovicích. Dále došlo k lehkému zranění řidiče OA Peugeot i jeho spolujezdce s dosud nezjištěnou dobou léčení," podrobně popsala průběh nehody policejní mluvčí por. Mgr. Jaromíra Nováková.

     Z uvedených informací je jasné, že se jednalo o skutečně velmi vážnou situaci. O tom svědčí i fakt, že podle našich informací bylo zprvu nemožné identifikovat řidiče motocyklu s ohledem na rozsah zranění v oblasti hlavy. O to spíše je potřeba vyzdvihnout činnost Jiřího Horníka, který se vracel z prodlouženého víkendu a tímto způsobem byl nucen „naskočit“ do reality, kterou ze své profese dobře zná. Skvěle a s velkou mírou respektu to vyjadřují slova kolegů Jirky Horníka: „Náš kolega, vedoucí oddělení odborné přípravy Zbiroh plk. Ing. Jiří Horník, DiS., zasahoval v civilu u dopravní nehody. Ta se stala v neděli odpoledne u Sedlice na Strakonicku. Jednalo se o vážnou dopravní nehodu, kdy došlo ke střetu osobního automobilu s motocyklem.
     Ještě před příjezdem složek IZS poskytoval zraněným první pomoc a pomohl zabezpečit místo nehody. Jeho pohotová reakce, profesionalita a ochota pomoci jsou důkazem, že práce pomáhat druhým pro něj nekončí odchodem ze služby a že své profesi dělá čest.
     Za jeho přístup a nasazení mu patří velké poděkování a uznání." 

     A slova jeho přítelkyně Ivanky to vše uzavírají: "Když jsme jeli zpátky z víkendového pobytu v Třeboni, dostali jsme se k dopravní nehodě. Nikdy nezapomenu na ten moment, kdy můj kluk bez jediné vteřiny zaváhání vyskočil z auta a běžel pomoct. Žádné přemýšlení, žádný strach. Jen čistá lidskost a odhodlání pomoci druhému. A já tam stála a uvědomila si obrovský respekt, který k němu mám. Smekám před Tebou a jsem na Tebe neskutečně pyšná. Obrovské díky patří všem, kdo tam byli v tu chvíli, protože v takových momentech jde o všechno, a vy jste tam byli.
     A ještě jedna věc mi po včerejšku došla... Jirka školí a dělá rozhodčího na vyprošťovacích soutěžích. Když mě poprvé vzal s sebou, nechápala jsem to, ptala jsem se, proč to dělají takhle a ne jinak. Proč nejdřív prostě nevyndají člověka z auta? Moje otázky byly naivní. Dnes už vím. Včera jsem na vlastní oči viděla, proč to všechno dává smysl. Každý ten trénink, každé opakování, každá soutěž. To všechno může rozhodnout, jestli někdo dostane šanci žít. Včera se o tu šanci bojovalo a já držím palce, aby vše dobře dopadlo.
     A já? Já byla schopna jen mechanicky obejít auto, zaparkovat ho stranou a pak stát opodál s tepem, jako bych běžela závod, a sledovat, jak se bojuje o něčí život. Když přijeli hasiči, záchranka a nakonec i vrtulník, byl Jirka pořád tam. Pořád připravený pomoct, soustředěný, stále součást té záchrany. Nejdřív jsem to sem ani nechtěla psát, ne kvůli sledovanosti, ale protože takové věci se neříkají jen tak. Píšu to proto, že jsem neskutečně pyšná, a protože chci vzdát hold všem, kteří tam včera byli a bojovali o lidský život."

  Podobné situace přitom Jiří Horník nezažil poprvé. Jedním z výrazných případů byla vážná dopravní nehoda u Sovolusek na Karlovarsku, kde mimo službu poskytoval první pomoc zraněným ještě před příjezdem složek IZS. I tam se ukázalo, jak zásadní může být rychlé vyhodnocení situace a okamžitá pomoc v prvních minutách.

Hrdinský čin a státní ocenění

Za projev mimořádné statečnosti a profesionality mimo službu obdržel Jiří Horník Medaili za zásluhy o bezpečnost.

  Jak Jiřího Horníka vnímají kolegové?

     "Plk. Ing. Jiří Horník, DiS., je osobností, která je v hasičském prostředí dlouhodobě spojována s vysokou odborností, profesionalitou a mimořádným nasazením. Během svého působení u Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje se významně podílel na rozvoji odborné přípravy, metodiky záchranných prací i vzdělávání hasičů. Stejné hodnoty uplatňuje i ve své současné službě u HZS České republiky. Jeho přístup je důkazem, že skutečný profesionál je připraven pomoci nejen ve službě, ale i v běžném životě. Jsme rádi, že právě takoví lidé reprezentují české hasiče a dlouhodobě přispívají k rozvoji celého sboru," charakterizoval Jirku mluvčí karlovarských hasičů por. Bc. Patrik Žižka.

     "S Jirkou jsem byl dvě dekády u HZS v Karlovarském kraji. Je to skvělý parťák, učitel, instruktor, … Naučil a ukázal mi, a nejen mně, spoustu dobrých a prospěšných věcí. Asi neznám jiného člověka, který hasičině věnoval tolik pozitivní energie a hlavně času. Téměř každý víkend byl na nějaké akci, buď výcvik pro dobrovolné jednotky, rozhodčí na soutěži nebo lektor na kurzu a když už by mohl mít volno tak měl službu ŘD. Kdykoliv jsem potřeboval poradit, vždy si našel čas, nepamatuji, že by někdy někoho odmítl. Takových lidí je strašně málo a okolí si jich málokdy váží. Jsem moc rád, že jsem mohl tuto dobu zažít, učit se od něj a hlavně ho poznat!" vyjádřil respekt Jirkovi Pavel Všelko, hasič z karlovarského letiště.

     "Díky Jirkovi jsme perfektně připraveni na situace, jako jsou vážné dopravní nehody, a tím, že máme v rajónu mimo jiné hlavní tah z Karlových Varů na Prahu, není o takové nouze. A hlavně, Jirka je nejen obrovský profík jako hasič a instruktor, ale i jako člověk a parťák. Takových, jako je on, je jako šafránu," sdělují dobrovolní hasiči z Bochova na Karlovarsku.     

     "Kdybych potřeboval krýt záda, je on prvním z těch, o které bych stál a nepochyboval. A nechci být jmenován, aby Jirka neměl pocit, že jsem se zamiloval," dodal s nadsázkou a smíchem další z karlovarské hasičské rodiny.

     "Všichni z naší jednotky, ale i spousta dalších hasičů ze širokého okolí je skvěle připravena i díky Jirkovi Horníkovi. Ať zdravověda či vyprošťovačky, na vše nás byl schopen připravit. Vždy si na nás našel čas, vždy byl schopen a ochoten pomoci, a je jedno, jestli byl v tu chvíli v práci nebo měl volno. Stejně tak nikdy nerozlišoval dobráky a profíky,"  přidal svá slova velitel dobrovolných hasičů ze Stanovic s 33 letou praxí František Klauz  a jeho žena, Alena Klauzová také místní hasička již 25 let dodává: "A je neskutečně skromný a pokorný, nikdy se nad nikoho nepovyšoval. Všichni si ho váží."

     "Málo se ví, že Jirka Horník není jen profík při represi požárů a poskytování první pomoci, ale že se nemalou měrou a množstvím realizovaných taktických i prověřovacích cvičení spoluzasadil o vybudování unikátního protipožárního systému hradu Bečov. Tento systém tlako a suchovodů s autonomní požární nádrží, sérií čerpadel a dieselagregátem, tak originálně reagoval na neblahé okolnosti požáru hradu Perštejna, kde se fatálně projevil problém s průchodností hradní brány, kterou tak jako v případě zámeckého průjezdu neprojede současná zásahová hasičská technika. Hrad Bečov napojený prostřednictví EPS na PCO HZS při vyhlášení ostrého poplachu aktivuje celý systém a po příjezdu prvních hasičů, lze okamžitě zahájit případné hašení, čímž mimo jiné odpadá fáze rozvinutí hadic z cisteren a je možné okamžitě napojením na hydranty umístěné v horní části areálu národní kulturní památky řešit daný problém čímž se fatálně zkracuje čas o krystalických 15 a více minut. Hrad Bečov se tak stal za jeho éry velitele stanice Toužim, jako první svého druhu modelovým pracovištěm HZS KK pro prevenci ochrany památek," doplnil informace k Jirkovi Tomáš Wizovský, kastelán státního hradu a zámku Bečov dobrovolný hasič jednotky z Bečova s tím, že podle něj je Jirka Horník renesanční muž.

     "S Jirkou Horníkem se znám již “pár“ let. Vlastně on mě zasvětil do tajů vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel a následně i naši jednotku, která nás následně v této disciplíně velmi úspěšně reprezentuje na soutěžích různých úrovní. Za ty roky jsem ho zažil v několika pozicích od hasiče po velitele zásahu, rozhodčího, nebo jako lektora v oblastech hasičiny a první pomoci. Vždy předával zkušenosti bez předsudků, jeho školení byla a jsou na vysoké úrovni. Jako rozhodčí dokáže pochválit, ale i pokárat, což zvyšuje úroveň vědomostí. Se mnou se na soutěžích nikdy nepáral a jsem za to rád. Má přirozenou autoritu, ale respektuje i ostatní, což není v dnešní době samozřejmostí. Dokáže lidi motivovat třeba i jednoduchým vyhecováním k věcem, ze kterých on osobně nic nemá, ale pomůže tím jinému třeba k vzdělávání. Jirka je prostě člověk, kterému, když zavoláte, že máte problém, tak se vás zeptá, kdo vezme krumpáč a kdo lopatu. Když jsem se dozvěděl, co Jirka “provedl“ tak mě to vůbec nepřekvapilo, protože to je prostě Jirka, jak ho znám a proč si ho vážím," závěrem nám sdělil velitel JSDH Ostrov Bc. Josef Černý.

     Co k tomu všemu dodat? Za naši redakci Hasičovo můžeme jen říci: DÍKY!!! Vážíme si Tebe a lidí, jako jsi Ty. Vážíme si i ostatních, kteří jsou tam, kde by chtěl být málokdo. Těch, kteří leckdy za cenu vlastního života či zdraví bojují za druhé a pro druhé. 

   Medailonek: plk. Ing. Jiří Horník, DiS.

     Plukovník Ing. Jiří Horník, DiS., je respektovaným důstojníkem Hasičského záchranného sboru České republiky a uznávaným odborníkem na záchranářské metodiky.

     Patří mezi výrazné osobnosti české hasičské komunity, aktuálně vede oddělení odborné přípravy ve Zbirohu, které je součástí Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany (SOŠ PO a VOŠ PO). Pod jeho vedením působí tým lektorů a instruktorů, kteří zajišťují špičkový výcvik a specializované kurzy pro profesionální i dobrovolné hasiče z celé republiky.

     Profesně je Jiří Horník pevně spjatý s Hasičským záchranným sborem Karlovarského kraje, kde působil na Územním odboru Karlovy Vary i jako velitel stanice v Toužimi. Za léta služby se vypracoval v předního experta na specifické záchranné činnosti, zejména vyprošťování zraněných při dopravních nehodách a poskytování neodkladné zdravotní pomoci.

     Je dlouholetým instruktorem a metodikem zaměřeným na technické zásahy v komplikovaných dopravních nehodách. Jako certifikovaný školitel urgentní předlékařské pomoci předává své znalosti pro zásahy v nejnáročnějších podmínkách.

     Kromě fyzické a technické pomoci věnuje značnou pozornost i psychologické a posttraumatické péči. Je členem specializovaného týmu Hasičského záchranného sboru pro poskytování první psychické pomoci obětem nehod a péči o zasahující hasiče.

     Na celostátní úrovni působí v odborných pracovních skupinách Generálního ředitelství HZS ČR. Je členem skupiny pro „Vyprošťování u dopravních nehod a neodkladnou zdravotní pomoc“, kde společně s dalšími experty vyvíjí tréninky a je spoluautorem skript na tato témata.

     Jiří Horník je pro část veřejnosti možná tváří známou z televizní soutěže Asia Express, kde ve dvojici s partnerkou Ivanou Mikulovou, sociální pracovnicí z Toužimi, čelili nehostinným podmínkám Kambodže a Laosu. V hasičském prostředí je ale především respektovaným instruktorem, metodikem a člověkem, který roky připravuje profesionální i dobrovolné hasiče na situace, kde rozhodují zkušenosti, klid a správně provedené kroky.

     V rozhovoru pro Hasičovo proto nemluvíme jen o jedné dramatické nehodě, ale také o jeho cestě k hasičům, odborné přípravě, vyprošťování, psychické odolnosti, kariéře u HZS i o tom, co by vzkázal mladým lidem, kteří chtějí svůj život spojit s pomocí druhým.

• Jirko, odkud pocházíš a jaký vliv měla tvoje rodina na tvou cestu k hasičství? Jak ses dostal k práci v Hasičském záchranném sboru Karlovarského kraje?

     Narodil jsem se v Mariánských Lázních, ale celý život bydlím v Toužimi. Můj tatínek byl dobrovolný hasič a já od malička chodil s ním do hasičárny a od 5 let jsem se stal mladým hasičem a jsem u nich doposud. Jinak můj tatínek byl zaměstnán celý život jako řidič sanitky a proto mám za to, že od mala mě to tíhlo k těmto profesím a zároveň pomáhat lidem.

• Jakou roli hraje rodina a partnerka v tom, aby člověk dlouhodobě zvládal tak náročnou profesi?

     Moje partnerka je pro mě obrovskou oporou. Jako každá žena má ale o svého partnera strach. A vše okolo hasičiny je na úkor volného času, takže se jí to bezprostředně dotýká. Je pravdou, že když to jde, jezdí se mnou na soutěže. Ono to není a nebylo jednoduché, když člověk měl "zasekané" třeba dva měsíce víkendů školením a nebo nějakou soutěží.

• Co je pro tebe nejdůležitější mimo práci? Máš nějaké koníčky nebo způsoby, jak si odpočinout?

     Když to jde, jezdíme na výlety, procházky, kolo a v zimě lyžování, jinak práce kolem baráčku, té je také dost.

• Jak zvládáš skloubit čas mezi náročnou službou, rodinou a třeba sportem?

     Služba bývala náročná, ale zajímavá, dnes už je to časově lepší a víkendy mám volnější. Se sportem to bývalo podstatně lepší, teď už času na sport moc nezbývá, spíš sem tam rekreačně, ale nestěžuji si.

• Jak vypadá tvůj běžný den jako vedoucí oddělení odborné přípravy ve Zbirohu?

     Zajímavá otázka. Je to různorodé, ale někdy je čas se otočit, uvolnit místo mladším a jít se věnovat něčemu, co člověka baví, a hlavně předávat zkušenosti.
     Tím, že jsem vystudoval zdravotnického záchranáře a u hasičů jsem se věnoval dopravním nehodám, skloubil jsem tyto dva koníčky dohromady a školil na to kluky i holky v Karlovarském kraji, později v celé republice. A tím, že si stále udržuji vedlejší pracovní poměr na Záchranné službě a ve spolupráci s nimi zakládal First Respondery v kraji, stal jsem se školitelem. Teď využívám získané vědomosti a zkušenosti při přípravě hasičů. Baví mě vymýšlet modelové situace, které přibližujeme co nejvíc reálným zásahům.

• Jaké druhy výcviku považuješ dnes za nejdůležitější pro hasiče?

     Na začátku každé kariéry je potřeba si projít základním kurzem, kde se člověk naučí základy všeho, později si každý najde své místo a věnuje se více věcem, které ho baví. To, ale neznamená, že ostatní věci jdou kolem něj. Někoho baví lezení, někoho voda nebo chemie, ale mě právě bavila zdravověda, a právě dopravní nehody, kdy žádná není stejná. Začal jsem porovnávat mechanismus nehod a k tomu se začali připojovat i zranění, a tak vznikal právě můj směr. Propracoval jsem se do pracovních skupin na dopravní nehody a neodkladnou zdravotní pomoc. Jsem spoluzakladatelem těchto kurzů a s partou skvělých lidí i tvůrcem skript pro hasiče.

• Můžeš nám přiblížit, co obnáší specializace na vyprošťování zraněných osob?

     Je to úžasná činnost většinou čtyř hasičů, velitel, strojník (řidič), hasič a zdravotník. Je to o souhře těchto lidiček, k tomu si musíme představit zlatou hodinku pro záchranu života. Z toho vyplývá, že na vyproštění zraněné osoby máme cca 20 minut, i když to někdy může být delší. Je toho spoustu, ale ve zkratce je důležité zvolit dobrou taktiku zásahu a mít připravený záložní plán, když něco selže. Zdravotník se musí dostat co nejdřív ke zraněné osobě a umět poskytnout první pomoc a techniku, což je od zajištění místa nehody, stabilizace, protipožární opatření, úniku nebezpečných látek až po práci s nástroji. A samozřejmě při tom všem dbát na vlastní bezpečnost a bezpečnost zraněné osoby.

• Plánuješ svou profesní kariéru v následujících letech nějak měnit?

     Ne, ne, teď jsem už ve věku, kdy jsem se rozhodl předávat své zkušenosti jiným a dál zůstat u hasičů, kde se mi stal koníček osudovým zaměstnáním.

• Řekneš mi o situaci u dopravní nehody na Strakonicku, ke které jste se dostali v neděli 24.5.2026 cestou z víkendového pobytu?

     Nevím, co k tomu dodat, zachoval jsem se tak, jak by se měl zachovat každý jiný. Když jsme přijížděli k místu nehody, protijedoucí řidiči asi kilometr před nehodou na nás blikali. To jsme ještě nevěděli, o co se jedná. Při výjezdu z lesa bylo vidět osobní auto v prostředku silnice a někdo leží na zemi a kolem dva lidé. Zastavil jsem auto za ostatními, asi pěti auty přede mnou, a v protisměru jeli řidiči krokem a dívali se na nehodu. Vystoupil jsem z auta a nechal tam Ivanku samotnou, jen jsem se na ni podíval a řekla: "Běž, je mi to jasný". Po příchodu na místo jsem se rozhlédl se kolem. Zeptal jsem se, kde jsou lidé z auta a oni se přihlásili, že jsou v pořádku. Řidič obcházel vozidlo a druhý stál bokem. Požádal jsem nějakou paní, zda by je neodvedla bokem k restauraci a tam, aby zůstali pod dozorem. Muž na zemi jen chroptěl a bylo třeba mu okamžitě pomoci, především uvolnit dýchací cesty. Horší ale bylo, že měl tržnou ránu na temeni a mohlo dojít k poškození krční páteře, a tak vím, že se nedělá záklon hlavy a je nutné předsunout dolní čelist. Po uvolnění dýchacích cest jsem předal hlavu a udělal celkovou prohlídku zraněného, abych zjistil ostatní zranění. Na místo přijeli kluci, hasiči, z Blatné. Řekl jsem, co jsem zjistil a co budu potřebovat, a kluci podávali věci. Chvilku za nimi přijela posádka RLP, doktor si přál nasadit krční límec a začal s ručním křísícím přístrojem pro dýchávat zraněného, jeden z kluků mu asistoval a já se věnoval zástavě krvácení z levé ruky a po zavedení kanyly i fixaci zlomeniny na pravém předloktí. Nalepení svodů a nasazení pulsního oxymetru, prostě standardní úkony. Po příchodu lékaře z LZS a předání informací začalo uvedení do umělého s následnou intubací. Naložení na vakuovou matraci a transport do vrtulníku.

• V nedávné minulosti jsi zachraňoval životy u dopravní nehody u Sovolusek na Karlovarsku? Můžeš nám tu situaci trochu přiblížit? Co podle tebe rozhodlo, že první pomoc byla úspěšná?

     Těch nehod bylo podstatně víc i těch zachráněných, ale o této z roku 2021 se hodně mluvilo, protože bylo špatně nahlášené místo události a já se zrovna vracel od smutné nehody nad Střelnicí u Karlových Varů, kde vyhasl i jeden hodně mladý život. V těchto situacích je to složitější, protože jste na to sám a musíte se buď spolehnout sám na sebe anebo instruovat lidi, co se nebojí zastavit a chtějí pomoc. Zde rozhodla rychlost posouzení situace a řídit se pravidlem xABCDE a to x znamená zastavení krvácení. Po ruce jsem nic neměl, a tak jsem do rány strčil prsty a poprosil ostatní o lékárničku, poté zastavil krvácení a postaral se ještě o další dva lidi. U ženy se rozvíjel šok a druhý měl pneumothorax a zvládli jsme to do příjezdu tenkrát mých kluků z Toužimi a záchranářů. Zde si také pro jednoho přiletěla letecká záchranná služba.

• V souvislosti s takovými situacemi, jak důležitá je spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému a na jaké je v současné době úrovni? 

     Je to doufám lepší, alespoň za mě (ve finále, vždy záleží na lidech). Když se před 26 lety bojovalo za to, aby záchranka byla na jednom dvoře s hasiči, mělo to svůj význam a dnes se to potvrzuje. Znáte se vzájemně a spolupráce je úplně o něčem jiném. Když znáte lidi kolem sebe, věříte si, víte, co od sebe můžete čekat. Společné výcviky i znalost uložení věcných prostředků, prostě paráda.

• Jak zpravidla vypadají zásahy u těžkých dopravních nehod? Co je při nich nejtěžší?

     Nejtěžší je dobře rozjet zásah, máte na to pár vteřin a vše se od toho odvíjí. Druhé špatné je to, když je víc zraněných než vás, a určitě co mi každý potvrdí, když jsou tam malé děti anebo blízcí příbuzní a známí.

• Asi nikoli překvapivě se zeptám, s odstupem času, na účast v soutěži Asia Express. Je něco, co jsi ještě v souvislosti se soutěží neřekl?

     Já si myslím, že jsme s Ivankou řekli vše, a kdyby to šlo, hned bychom se vrátili, protože jsou to neskutečné zážitky a vzpomínky. Po první etapě jsme si řekli, že nepotřebujeme vyhrát, ale vydržet to dobrodružství co nejdál. Už když jsme na letišti poprvé viděli své soupeře, hodili jsme se do módu outsiderů, ale nechtěli jsme vypadnout jako první, i když naše výhra byla i ta, že jsme prošli castingy až dokonce.

• A na závěr. Co bys vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o práci u hasičů?

     Jděte za svým cílem a ať se vám stane koníček zaměstnáním a buďte na to patřičně hrdí, jako já!