VIDEO, ROZHOVOR: Valná hromada SDH Rudice se změnila v záchranářskou akci
Přinášíme exkluzivní rozhovor se starostou SDH Rudice Vlastimilem Jeřábkem, který vznikl v souvislosti s mimořádným zásahem u zraněného speleologa v jeskyni Svážná studna.
V sobotu 10. ledna 2026 měli hasiči v Rudici, v srdci Moravského krasu, svou výroční valnou hromadu perfektně připravenou. Není divu. Vždyť mají zkušeného starostu Vlastimila Jeřábka, který je řídí už celých třiatřicet let. Zpráva o činnosti mimo jiné hodnotila i dvanáctičlennou jednotku, coby jedinou v České republice s předurčením jeskyňářských záchranářů, a její spolupráci se Speleologickou záchrannou službou ČSS – stanice Morava. Ta je, jak jsem se mohl v roce 2024 osobně přesvědčit, skutečně na vysoké úrovni. Obě dobrovolnické organizace jsou propojeny pevným poutem nejen společné základny, ale také tím, že náčelníkem speleologických záchranářů je starosta obce Roman Šebela.
„Práce našich hasičů velice zefektivnila a zrychlila činnost při zásazích,“ hodnotil spolupráci obou složek náčelník speleologů.
Ještě nedávno museli jeskyňáři při výjezdech nejdříve jet pro výzbroj do svého skladu. Nyní se spolu už se vším potřebným setkávají s hasiči a nedochází k žádnému prodlení. Čas v těchto případech hraje velkou roli.
Že je to tak, potvrdil i zásah z 10. na 11. ledna 2026, který trval jednadvacet hodin. Podle odborníků šlo o zcela ojedinělý a mimořádně náročný zásah, který nemá v tuzemských podmínkách obdoby.
Starosta SDH Rudice Vlastimil Jeřábek poskytl k tomu pro Hasičovo krátký rozhovor:
Vlastíku, jak se to všechno událo?
Zrovna to sobotní odpoledne jsme byli všichni připraveni projednat na své valné hromadě hodnocení minulého roku a přijmout plán na následující období, včetně volby nového starosty, místostarosty a výboru. V tom jsme asi ve 12.22 hodin z KOPIS HZS Jihomoravského kraje dostali poplachovou SMS informaci o zraněném speleologovi v asi kilometr od obce vzdálené, pro veřejnost nepřístupné jeskyni Svážná studna, a pokyn k zásahu.
Jak takové vyrozumění proběhlo?
Při průzkumech jeskyní musí být nejméně tři jeskyňáři. Když si jeden z nich při průlezu úzkou štěrbinou těžce poranil kotník, druhý zůstal u něho a třetí se dostal na povrch a volal na tísňovou linku. Zareagovali jsme velice rychle a naším terénním automobilem vybaveným pro speleologickou záchrannou službu jsme byli na místě první.
Co se dělo pak?
Rozvinuli jsme celou základnu. To znamená stan, kontaktní vysílačku Nikola, která je určena ke spojení s podzemím, a nachystali jsme jeskyňářům vše potřebné. Po několika minutách přijeli záchranáři – speleologové a profesionální hasiči-lezci z HZS Jihomoravského kraje a dali se do práce. Nato přijely jednotky požární ochrany obcí Olomučany, Bořitov a Lysice, předurčené k ochraně obyvatelstva. Ty přichystaly další nafukovací stany, aby se záchranáři měli kde ohřát, dát si v jejich péči občerstvení a odpočinout.

Tím vaše služba skončila?
Kdepak. Naši chlapi tam byli až do doby, kdy v neděli 11. ledna v 8.40 hodin nešťastníka vytáhli ven a předali ho zdravotníkům. My jsme zajišťovali spojení s podzemím a předávali informace od záchranářů o stavu zraněného veliteli zásahu. Během zásahu jsme museli zajišťovat spoustu dalších záležitostí, jako třeba věci, které si speleologové potřebovali vzít u nás na stanici, vrtáky, majzlíky a podobně. Prostě vše potřebné, co naši jeskyňáři potřebovali. Také jsme se občas střídali s ostatními hasiči při řízení dopravy v daném úseku. Členové naší jednotky si během zařizování těchto věcí zároveň na stanici měnili části svého oblečení za suché a provlhlé si dávali oschnout.
Jak tě tak poslouchám, tak na povrchu vše bylo v režii hasičů?
Kdepak. Nás sice bylo nejvíce, ale přijeli jeskyňáři ze SZS snad ze všech koutů republiky. Celou záchrannou akci řídil velitel Speleologické záchranné stanice Morava Libor Matuška a velitel z HZS. Celé zázemí pro všechny účastníky tohoto zásahu bylo na dobré úrovni.
A jak dopadla vaše valná hromada?
Samozřejmě podle požadavků Stanov SH ČMS. Podpisy členů bylo schváleno usnesení i volba celého výkonného výboru sboru.
Jak jsem se dozvěděl, tak v dalším volebním období budeš starostovat SDH Rudice opět ty. K této velké důvěře ti blahopřeji a děkuji za rozhovor.

„Náročná příprava transportní cesty s nosítky v úzké jeskynní chodbě finišovala v neděli kolem půl třetí až třetí hodiny ráno. Po trase se postupně rozmístil zhruba třicetičlenný tým lidí, který si rozdělil jednotlivé úseky jeskyně. Zraněného, zabaleného na nosítkách, pak začali transportovat ven v neděli kolem půl čtvrté ráno,“ sdělil mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný.
Zástupce velitele stanice Morava Speleologické záchranné služby Sebastian Kovačič popsal, že se od začátku jednalo o technicky náročný zásah. „Zraněný speleolog byl v chodbě dlouhé dvě stě až tři sta metrů, asi sedmdesát metrů pod povrchem. Tu chodbu si nemůže člověk představit jako chodníček při prohlídce Punkevních jeskyní. Jedná se o velmi stísněný prostor, který jsme potřebovali na řadě míst rozšířit, abychom mohli zraněného transportovat na povrch,“ zmínil úskalí transportu jeskynní záchranář.
S rozšiřováním přístupové cesty ke zraněnému jeskyňáři kolegům pomáhal také střelmistr Filip Doležal. Podzemní chodbu bylo potřeba rozšířit pro nosítka a záchranný tým zhruba na deseti místech. „Používají se k tomu různé pyrotechnické výrobky, kterými se potřebné místo postupně naruší a rozšíří. Nejsou to žádné velké exploze, trhací práce jako při použití dynamitu. Jedná se o speciální nastřelovací nábojky, které se používají i při nastřelování hřebíků. Odpálíme je speciálním zařízením. Otvory pro ně ve skále vyhloubíme vrtačkou. Výhodou je, že po explozi nevzniká tolik zplodin jako u trhacích prací,“ podotkl střelmistr.
I když rok 2026 nezačal pro jeskyňáře zrovna příznivě, mimořádně náročná záchranná akce v Moravském krasu má šťastný konec.
Zdroj: SDH Rudice, HZS Jihomoravského kraje a Blanenský deník