VIDEO: Žebřík končil o dvě patra níže. Žena z 11. podlaží musela skočit do koše hasičů
Dramatickou záchranu zachytilo video z požáru výškového domu v Berlíně. Žena uvězněná v hořícím bytě v 11. podlaží se dostala na okenní parapet, koš automobilového žebříku ale zůstal přibližně o dvě patra níže. Když se k ní přibližovaly plameny a hustý kouř, musela se spustit z okna a skočit do náruče čekajícího hasiče.
Případ současně vyvolal otázku, proč berlínští hasiči nepoužili techniku schopnou dosáhnout přímo k oknu. Berlín přitom vyšší výškovou techniku má – pro celé město však pouze jednu speciální teleskopickou automobilovou plošinu TM 50.
Požár vypukl v pátek 14. srpna krátce před půl sedmou ráno ve výškovém domě v ulici Straße der Pariser Kommune ve čtvrti Friedrichshain, nedaleko nádraží Ostbahnhof.
Podle oficiální zprávy Berliner Feuerwehr se jednalo o osmnáctipodlažní dům. Původní informace některých médií hovořily o 21 podlažích.
Při příjezdu prvních jednotek byl byt v 11. podlaží již v plném rozsahu zasažený požárem. Plameny šlehaly z několika oken a hustý kouř se šířil po fasádě i vnitřními prostory budovy. Později se požár rozšířil také do bytu ve 12. podlaží.
Související články
Hasič ji zachytil přímo v koši
Jedna z obyvatelek se před plameny uchýlila na vnější okenní parapet. Hasiči pod ní ustavili automobilový žebřík se záchranným košem, kvůli skutečnému dosahu v daném postavení se ale koš dostal pouze přibližně o dvě podlaží níže.
Žena se proto musela spustit z parapetu a skočit. V koši čekal hasič, který ji při dopadu zachytil. Koš se po nárazu výrazně rozhoupal, záchrana ale skončila úspěšně.
Žena utrpěla lehké zranění. Po ošetření byla převezena do nemocnice.
Mluvčí berlínských hasičů popsal situaci jako zásah na hraně. Stačila malá odchylka při skoku a událost mohla skončit tragicky.
Proč žebřík nedosáhl až k oknu?
Berlínští hasiči standardně používají automobilové žebříky se jmenovitou záchrannou výškou 23 metrů při vodorovném vyložení 12 metrů. Takové označení neudává absolutní maximální výšku, ale standardizovaný bod, kterého musí technika bezpečně dosáhnout.
Skutečný dosah při konkrétním zásahu ovlivňuje především vzdálenost vozidla od domu, úhel vysunutí žebříku, dostupná nástupní plocha, překážky před fasádou a prostor potřebný pro bezpečné vysunutí podpěr.
Čím dále musí automobil stát od budovy, tím menší výšky jeho koš u fasády dosáhne. V tomto případě se podařilo koš dostat přibližně k úrovni devátého podlaží, k oknu v jedenáctém však už nedosáhl.
Nešlo tedy o poruchu nebo poškození žebříku. Zvolená technika pracovala na hranici dosahu, který jí umožňovalo konkrétní postavení před domem.
Samostatným problémem může být už samotný příjezd výškové techniky k budově. Automobilové žebříky a zejména těžké teleskopické plošiny potřebují dostatečně široký průjezd, prostor pro manévrování a volnou plochu pro vysunutí stabilizačních podpěr.
Zaparkovaná vozidla mohou technice cestu zcela zablokovat nebo ji donutit zůstat ve větší vzdálenosti od domu. Tím se zmenší výška, do které koš u fasády dosáhne. V krajním případě se automobilový žebřík nebo plošina k potřebné straně budovy vůbec nedostanou.
Právě proto hasiči opakovaně upozorňují na zachování minimálně třímetrového průjezdu a na zákaz parkování na nástupních plochách před výškovými domy. Nestačí totiž, aby vozidlo ulicí pouze projelo – musí také bezpečně zatočit, zastavit a vysunout podpěry. Pražští hasiči na tento problém dlouhodobě upozorňují například prostřednictvím projektu 3 metry k životu.
V případě požáru ve Friedrichshainu nicméně není potvrzeno, že by ustavení žebříku nebo nasazení vyšší plošiny komplikovala zaparkovaná auta. Jde o obecný faktor, který při podobných zásazích zásadně ovlivňuje možnosti výškové techniky.
Berlín má jedinou padesátimetrovou plošinu
Berlínská Feuerwehr uvádí, že disponuje více než 41 automobilovými žebříky a jednou speciální teleskopickou automobilovou plošinou TM 50 s pracovní výškou až 50 metrů.
Nejde o žebřík, ale o těžké vozidlo s teleskopicko-kloubovým ramenem zakončeným pracovním košem. Rameno se může dostávat také přes některé překážky a koš unese až 400 kilogramů. Plošina je vybavena rovněž lafetovou proudnicí schopnou dodávat více než 2 000 litrů vody nebo pěny za minutu.
Tato technika je umístěna u berlínské jednotky Technischer Dienst I a je určená pro zvlášť náročné zásahy ve výškách, průmyslové areály nebo místa, kde běžné automobilové žebříky nestačí.
Zveřejněný přehled techniky nasazené u požáru ve Friedrichshainu uvádí 18 hasičských vozidel LHF, dva automobilové žebříky a jedenáct speciálních vozidel. Jednotlivé speciály ale zpráva nerozepisuje, a proto z ní nelze spolehlivě určit, zda se TM 50 na místě nacházela.
Berliner Feuerwehr zároveň dosud nevysvětlila, proč vyšší plošina nebyla při záchraně ženy použita.
Ani její přítomnost by však automaticky neznamenala, že by se dostala přímo k oknu. Také dosah padesátimetrové plošiny závisí na vzdálenosti od budovy, možnosti ustavení podpěr, překážkách a poloze zachraňované osoby.
Rozhodující mohl být rovněž čas. Žena se nacházela v bezprostředním ohrožení a hasiči museli použít koš techniky, kterou měli ustavenou a okamžitě připravenou. Na příjezd nebo zdlouhavější ustavení jiného speciálního vozidla pravděpodobně nebylo možné čekat. Přesné vysvětlení ale může poskytnout pouze berlínský hasičský sbor.
U výškových domů je hlavní cesta uvnitř
Samotná výška budovy neznamená, že k ní musí hasiči vyslat techniku schopnou dosáhnout do všech podlaží.
U výškových domů tvoří základ záchrany chráněná schodiště, požární úseky a další stavební bezpečnostní prvky. Také Berliner Feuerwehr u své teleskopické plošiny TM 50 výslovně upozorňuje, že ani takto vysoká technika nenahrazuje únikové cesty výškových budov.
To potvrzuje i průběh tohoto zásahu. Z celkem 115 zasažených obyvatel museli hasiči 25 lidí zachránit nebo odvést do bezpečí. Většinu vyvedli vnitřním schodištěm s použitím únikových kukel. Automobilové žebříky použili jen v jednotlivých případech.
Zásah i záchrana obyvatel výškového domu proto probíhaly převážně zevnitř budovy.
Související články
Jaký je rozdíl mezi dobrovolnými hasiči v Německu a v Česku?
Dobrovolní hasiči tvoří v Německu základ celého systému požární ochrany. V mnoha městech a obcích profesionální sbor vůbec nepůsobí a tamní Freiwillige Feuerwehr představuje hlavní výjezdovou jednotku. Podle posledních celostátních údajů fungovalo v Německu 23 760 dobrovolných a pouze 114 profesionálních hasičských sborů. V dobrovolných jednotkách působil více než milion lidí.
Berlín má vedle profesionálního sboru také 59 dobrovolných jednotek, které jsou součástí jednotného systému Berliner Feuerwehr. Některé mají vlastní zásahový obvod a k událostem vyjíždějí souběžně s profesionálními hasiči. Jiné vlastní obvod nemají a aktivují se zejména při rozsáhlých nebo dlouhotrvajících zásazích. Obsazují stanice, udržují požární ochranu města a přebírají další události, zatímco profesionální jednotky zasahují například u velkého požáru.
V Česku tvoří profesionální základ systému státní Hasičský záchranný sbor jednotlivých krajů, který doplňují jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí. Také ty jsou plnohodnotnými výjezdovými jednotkami, mají vyškolené členy, techniku a k zásahům je vysílá operační středisko HZS. Podle svého zařazení mohou zasahovat pouze v obci, nebo vyjíždět také do širšího okolí.
Berlín má přibližně 50 kusů výškové techniky, Praha zhruba 15
Berliner Feuerwehr podle údajů za rok 2025 provozuje 49 kusů výškové techniky. Vedle běžných automobilových žebříků má k dispozici také speciální teleskopický stožár TM 50 s pracovní výškou 50 metrů.
Pražští profesionální hasiči provozují přibližně 15 kusů výškové techniky. Mezi nejsilnější patří automobilová plošina Bronto Skylift F44 RPX umístěná na stanici Petřiny. Dosahuje pracovní výšky 44 metrů a její koš má nosnost 500 kilogramů. Výrobce Bronto Skylift přitom nabízí podle konkrétního provedení plošiny s pracovní výškou od 17 až do 112 metrů.
V roce 2026 pražský vozový park doplnil nový automobilový žebřík Scania–Magirus AZ 40-S1Z, který je umístěn na stanici Holešovice. Jeho žebříková sada dosahuje do výšky 42 metrů a záchranný koš unese až pět osob.
Berlín má přibližně 3,9 milionu obyvatel a rozlohu téměř 892 kilometrů čtverečních. Praha má zhruba 1,37 milionu obyvatel a rozlohu 496 kilometrů čtverečních. Berlín je tedy přibližně 2,8krát lidnatější a 1,8krát rozlehlejší, zároveň však provozuje více než trojnásobný počet výškové techniky. V přepočtu na počet obyvatel připadá v Berlíně jedno vozidlo přibližně na 80 tisíc lidí, v Praze zhruba na 90 tisíc.
Třináct zraněných a 160 zasahujících
Při požáru se lehce zranilo celkem 13 lidí. Někteří byli převezeni k dalšímu ošetření do okolních nemocnic.
Hasiči nasadili tři vodní proudy. Po uhašení požáru následovalo rozsáhlé dohašování, odvětrávání a kontrola 64 bytů a pěti technických nebo provozních prostorů. Kvůli vstupu museli hasiči některé dveře násilně otevřít.
Na místě zasahovalo přibližně 160 členů hasičského sboru a zdravotnické záchranné služby. Zásah trval přibližně pět hodin.
Současně hořel další výškový dům
Situaci komplikoval další rozsáhlý požár, který vypukl už ve 4:07 ve čtvrti Märkisches Viertel.
V desetipodlažním domě v ulici Quickborner Straße hořel byt ve čtvrtém podlaží a plameny se rozšířily také do patra nad ním. Požár a zakouření zasáhly 110 obyvatel, jednu lehce zraněnou osobu záchranáři převezli do nemocnice.
Hasiči museli zkontrolovat 96 bytů. Na místě pracovali déle než sedm hodin a v nejvytíženější chvíli zde bylo přibližně 130 zasahujících. Také k tomuto požáru vyjely dva automobilové žebříky.
Oba souběžné zásahy tak zaměstnaly téměř 300 hasičů a zdravotníků. Jednotky dobrovolných hasičů současně obsazovaly uvolněné stanice a zajišťovaly základní pokrytí města.
Příčinu vzniku požáru ve Friedrichshainu vyšetřuje policie.
Související články
Zdroj: Berliner Feuerwehr, Video: The ColdJack, Deutscher Feuerwehrverband
