Bezpečně do lesa i na hory

Stačí jedna bouřka, silný vítr nebo podceněná příprava a z běžné procházky se může stát nepříjemná krizová situace. Hasiči i záchranáři proto připomínají několik základních pravidel, která mohou v přírodě doslova zachránit život.

Pobyt v přírodě patří mezi nejoblíbenější způsoby odpočinku. Rodinné výlety, horské túry nebo obyčejná procházka lesem většinou znamenají klid, čerstvý vzduch a chvíli bez ruchu města. Jenže právě příroda dokáže být během několika minut úplně jiná. Náhlá změna počasí, silný vítr, bouřka nebo obyčejná nepřipravenost mohou proměnit pohodový den v situaci, kdy jde o bezpečí.

Ještě před odchodem se proto vyplatí zkontrolovat aktuální předpověď počasí, radar i případné výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu. Pokud meteorologové upozorňují na silné bouřky nebo vichřici, je mnohdy rozumnější výlet odložit. Stejně důležité je dát někomu vědět, kam vyrážíme, kudy povedou naše kroky a kdy plánujeme návrat. V případě problémů jde pro záchranáře o zásadní informace.

Pomoci může i mobilní aplikace Záchranka, která dokáže při přivolání pomoci automaticky odeslat přesnou polohu volajícího.

Podceňovat se nevyplácí ani vybavení. I na kratší trasu by měl být samozřejmostí nabitý mobilní telefon, základní lékárnička, dostatek tekutin, pláštěnka, náhradní oblečení nebo energeticky vydatná svačina. Pokud se lidé pohybují mimo značené cesty, hodí se také mapa nebo offline navigace. Praktická je i čelovka či baterka. Počasí nebo komplikace na trase totiž umí návrat výrazně protáhnout a cesta zpět za tmy není nic výjimečného.

Silný vítr dokáže lámat stromy i během několika sekund

Velkým rizikem bývá silný vítr, který lidé často podceňují. Pokud meteorologové vydají výstrahu na silné nárazy, doporučuje se výlet zkrátit nebo úplně zrušit. Při větru o rychlosti přes 75 kilometrů za hodinu může docházet k pádu stromů, větví, poškození střech nebo stržení elektrického vedení.

Pokud silný vítr zastihne lidi venku, měli by se držet dál od stromů, starších budov nebo různých nestabilních konstrukcí. Na horách je rizikový především pohyb po hřebenech, kde bývá vítr nejsilnější. Nejbezpečnější úkryt představují pevné budovy s nenarušenou statikou. Naopak altány nebo schování pod stromem mohou být při vichřici doslova pastí.

Bouřka. Největší hrozbou jsou blesky

Nepříjemně překvapit dokáže i bouřka. Důležitým varováním nejsou první kapky deště, ale především blesky a hromy. Přibližnou vzdálenost bouřky lze orientačně spočítat podle času mezi zábleskem a zahřměním. Tři sekundy znamenají zhruba jeden kilometr.

Pokud se bouřka přiblíží na méně než tři kilometry, je čas okamžitě hledat bezpečné místo. V úkrytu je pak vhodné zůstat minimálně do chvíle, kdy se bouřka vzdálí přibližně na deset kilometrů.

Venku je potřeba vyhnout se otevřeným plochám, vyvýšeným místům, osamělým stromům, kovovým konstrukcím i vodním plochám. Žádnou ochranu neposkytují autobusové zastávky, krmelce, stany ani skalní převisy. Rizikové je také telefonování nebo manipulace s kovovými předměty.

Za relativně bezpečné místo se považuje nízký hustý les. Pokud člověk zůstane na otevřeném prostranství, neměl by pokračovat v chůzi. Nejlepší je schovat se do terénní prohlubně nebo příkopu, zaujmout podřep s nohama u sebe a rukama na kolenou. Ve skupině je vhodné rozestoupit se několik metrů od sebe.

Základem bezpečného pohybu v přírodě přitom není strach, ale příprava. Právě správné rozhodování a včasná reakce mohou zabránit tomu, aby se z obyčejného výletu stal zásah pro hasiče, horskou službu nebo záchranáře. Pokud se lidé přesto dostanou do problémů, neměli by váhat přivolat pomoc prostřednictvím linek 150 nebo 112.