Ne každý uslyší sirénu. Hasiči připomínají, co pomáhá při záchraně lidí se zdravotním postižením
Zvonění u dveří ani siréna nemusí neslyšícího člověka upozornit na nebezpečí, nevidomému zase může cestu zkomplikovat odložená koloběžka. Při záchraně proto záleží také na srozumitelné komunikaci a znalosti konkrétních potřeb. Hasičům mohou pomoci i informace, které jim lidé poskytnou předem prostřednictvím zvláštní evidence.
Požár, povodeň nebo dopravní nehoda představují náročnou situaci pro každého, lidem se zdravotním postižením však mohou přinášet další překážky. Na jejich potřeby upozornil Hasičský záchranný sbor ČR při příležitosti Mezinárodního dne bílé hole, který připadá na 15. října.
Právě bílá hůl pomáhá nevidomým a slabozrakým s orientací v prostoru, pohyb jim ale ztěžují předměty odložené ve vodicích liniích. Květináče, truhlíky nebo koloběžky tak mohou být podobnou komplikací, jakou pro zasahující hasiče představují špatně zaparkovaná auta či zastavěné únikové cesty.
Při samotné záchraně je důležité člověku vysvětlovat, co se děje a jak bude další postup vypadat. „Zásadní je komunikovat tváří v tvář a informovat o očekávaném postupu,“ připomíná HZS ČR. Pomoci mohou také zařízení s automatickým čtením textu nebo možností zaznamenat a přehrát mluvené sdělení.
Pokyny by přitom měly být konkrétní. Místo neurčitého „támhle“ nebo „tady“ je vhodnější popsat směr a vzdálenost, například dva kroky doprava nebo přibližně metr za vámi. Naopak běžným výrazům jako vidět, kouknout se či mrknout není potřeba se vyhýbat, lidé se zrakovým postižením je sami používají.
Odlišnou komunikaci mohou potřebovat neslyšící. O nebezpečí se někdy dozvědí až ve chvíli, kdy k nim dorazí hasiči, protože zvukové varování nezaznamenají. Prvotní šok může zmírnit mobil nebo tablet, který převádí mluvenou řeč do textu, záchranáři využívají také speciální komunikační kartičky.
Ty pomáhají zejména při dorozumívání s uživateli znakového jazyka. Pro člověka, jehož mateřštinou je znakový jazyk, nemusí být každá česká věta snadno srozumitelná. Kartičky proto obsahují krátká, upravená sdělení, která se mohou slovosledem i gramatikou lišit od běžné češtiny.
Na mimořádnou událost se mohou lidé se specifickými potřebami připravit také předem. HZS ČR vede seznam osob, které potřebují zvláštní způsob tísňové komunikace nebo přizpůsobený postup při záchraně. O zápis mohou požádat například lidé se sluchovým či zrakovým postižením, závažnou poruchou řeči nebo výrazným omezením pohybu. Evidence je určena také lidem v domácí péči, jejichž životní funkce závisejí na zdravotnických přístrojích, například plicním ventilátoru, kyslíkovém koncentrátoru či mechanické srdeční podpoře.
Při požáru, povodni nebo dlouhodobém výpadku elektřiny mohou operátoři evidované osoby prioritně kontaktovat, zjistit jejich aktuální stav a potřeby a podle situace zajistit pomoc.
Žádost o zařazení do seznamu a souhlas se zpracováním osobních údajů jsou dostupné na webu HZS ČR. Žádat může samotný člověk se zdravotním postižením nebo jeho zákonný zástupce. Dokumenty lze doručit datovou schránkou, poštou nebo osobně, nejlépe krajskému HZS podle místa pobytu. Při zasílání poštou musí být podpis na souhlasu se zpracováním osobních údajů ověřený.
Do formuláře lze doplnit také patro, číslo bytu, závislost na přístrojovém vybavení nebo kontakt na blízkou osobu. Pokud se uvedené údaje změní, je potřeba o tom příslušný krajský HZS neprodleně informovat.
Komunikaci a evakuaci lidí se specifickými potřebami si hasiči procvičují i v praxi. Při srpnové akci na stanici v Českém Krumlově část účastníků přepravili z učebny oknem pomocí plošiny, další v dýchacích přístrojích vyvedli zakouřeným prostorem. Návštěvníci si tak vyzkoušeli průběh záchrany a hasiči přístup k lidem, kteří mohou při zásahu potřebovat jiný způsob pomoci.
Zdroj: HZS ČR