Čeští hasiči měsíc chránili Peloponés. Zasahovali u tří velkých požárů a dronem hlídali solární elektrárnu
Čtyřicet čtyři českých hasičů ve dvou rotacích, tři ostrá nasazení, více než půl kilometru dlouhé vedení vody i noční ochrana solární elektrárny. Český modul CZERT zakončil měsíční misi v Řecku, během které pomáhal místním jednotkám chránit Peloponés v období nejvyššího rizika rozsáhlých požárů.
Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky úspěšně dokončili letošní působení v Řecku v rámci programu EU Prepositioning. Samotná mise bez započítání cesty trvala od 16. července do 15. srpna a hlavní zázemí českého týmu se nacházelo u města Patra na severu Peloponésu.
Český modul pro pozemní hašení požárů v přírodním prostředí s využitím vozidel byl po celou dobu připraven okamžitě vyrazit k nově vzniklým požárům. Nešlo však pouze o čekání na základně. Hasiči každý den monitorovali rizikové oblasti, seznamovali se s terénem, prověřovali přístupové trasy a zdroje vody, cvičili s řeckými kolegy a připravovali techniku pro případ rozsáhlého nasazení.
Dvě rotace a celkem 44 českých hasičů
Během měsíce se v Řecku vystřídaly dvě rotace, každá složená z 22 příslušníků. Do mise byli zařazeni hasiči z Prahy a Moravskoslezského, Plzeňského, Jihomoravského a Středočeského kraje. Tým doplnili příslušníci Záchranného útvaru HZS ČR, generálního ředitelství HZS ČR a lektoři Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany.
První rotaci vedl plukovník Richard Franc. Krátce po příjezdu českou základnu navštívil velvyslanec České republiky v Řecku Ivo Šilhavý, honorární konzulka ČR na Lefkádě Romana Thermou a představitelé regionu Západní Řecko.
Čeští hasiči jim představili techniku a vybavení, které si na Peloponés přivezli. Řečtí kolegové se mohli seznámit také s českými vozidly Tatra vybavenými hasičskými nástavbami společnosti THT Polička.
Související články
Výcvik v národním parku a spolupráce s „lesním komandem“
Ještě před prvním ostrým nasazením absolvovali příslušníci odbornou přípravu zaměřenou na specifika hašení požárů v Řecku, místní meteorologii, topografii a systém podpory poskytovaný hostitelskou zemí, označovaný jako Host Nation Support.
Praktická část výcviku probíhala mimo jiné v Národním parku Strofilias. Hasiči zde nacvičovali budování dálkového vedení vody z flexibilních nádrží, práci s přenosnými čerpadly, hašení za jízdy i vytvoření obranné formace požární techniky pro případ rychlého postupu požární fronty.
Český tým zároveň navázal úzkou spolupráci se speciální řeckou jednotkou 6th EMODE. Tyto útvary se zaměřují na zásahy u požárů vegetace a v Řecku se jejich příslušníkům běžně přezdívá „lesní komando“.
Jednotky EMODE vznikly v roce 2022 jako reakce na ničivé požáry, které Řecko opakovaně zasahují. Jejich členové jsou připraveni pracovat pěšky hluboko v těžko přístupném lesním a horském terénu, vytvářet pomocí ručního nářadí obranné pásy, zasahovat přímo u fronty požáru a podporovat letecké hašení.
Společný výcvik umožnil českým a řeckým hasičům sladit komunikaci, rozdělení úkolů i taktické postupy ještě před skutečným nasazením.
Související články
Každodenní hlídky v nejrizikovějších oblastech
Důležitou součástí činnosti českého týmu byl takzvaný patroling, tedy pravidelné projíždění vytipovaných oblastí s cílem včas odhalit vznikající požár a umožnit co nejrychlejší zahájení zásahu.
České posádky vyjížděly do okolí Patry, Národního parku Strofilias a obcí Xirochori a Arla. Monitorovaly také silniční tepnu E033 v oblasti Karpeta, která může při rozsáhlém požáru sloužit jako důležitá obranná linie.
V době bez zásahů hasiči prověřovali trasy pro těžkou techniku, možnosti čerpání vody a podmínky pro případné vybudování provizorní základny přímo v místě rozsáhlého požáru.
Paleopanagia: Vedení vody dlouhé přes půl kilometru
První významné nasazení čekalo český tým ve dnech 24. a 25. července v lokalitě Paleopanagia poblíž města Nafpaktos.
Hasiči pracovali ve strmém horském terénu, kam nebylo možné jednoduše dostat cisternovou techniku. Ke vzdáleným ohniskům proto vybudovali dálkové vedení vody dlouhé více než 500 metrů.
Pomocí termovizních kamer následně vyhledávali skrytá místa hoření a dohašovali ohniska v kořenových systémech stromů a v hrabance. Do oblasti se vrátili také následující den, aby požářiště znovu zkontrolovali, zlikvidovali případná zbývající ohniska a postupně sbalili nasazený materiál.
Mouzáki: Boj v horku, prachu a husté vegetaci
K dalšímu rozsáhlému požáru vyrazil český modul 9. srpna. Událost se nacházela poblíž obce Mouzáki, přibližně 23 kilometrů severně od města Pyrgos.
Hasiči zasahovali v členitém a obtížně přístupném terénu pokrytém hustou smíšenou vegetací. Jejich práci komplikovaly vysoké teploty, prach a velká fyzická náročnost zásahu.
Ve spolupráci s řeckými kolegy se český tým zapojil do lokalizace požáru a pomohl zabránit jeho dalšímu plošnému šíření.
Makynela: Přímo proti frontě požáru
Třetí významné nasazení přišlo 12. srpna, jen několik dní před plánovaným ukončením mise. Požár vypukl přibližně jeden kilometr od obce Makynela.
Čeští hasiči byli tentokrát nasazeni přímo proti postupující frontě požáru. Po lokalizaci plamenů a ukončení činnosti letecké techniky jejich práce pokračovala také ve večerních a nočních hodinách.
Do vzduchu vyslali dron vybavený termovizní kamerou. Díky němu mohli vyhledávat skrytá ohniska a kontrolovat rozsáhlejší okolí nedaleké solární elektrárny. Nalezená místa hoření následně pozemní týmy zlikvidovaly.
Tři cisterny, servisní podpora i soběstačné zázemí
Český odřad měl k dispozici celkem deset kusů mobilní techniky. Její významnou část společně s logistickým vybavením zajistil Záchranný útvar HZS ČR.
Na Peloponés byly vyslány dvě cisternové automobilové stříkačky CAS 20 Tatra Terra, jedna CAS 30 Tatra 815-7, nákladní automobil Tatra Phoenix s logistickým vybavením a velitelský a průzkumný automobil Toyota Hilux. Součástí sestavy bylo také vozidlo vybavené zařízením pro detekci lesních požárů a čtyřkolka.
Cesta z České republiky na Peloponés měřila v jednom směru více než 1 900 kilometrů. Během samotného nasazení najela technika s posádkami dalších přibližně 3 000 kilometrů.
Důležitou součástí technického zabezpečení mise byli také servisní technici společnosti THT Polička. Přímo v Řecku se starali o provozuschopnost, průběžnou údržbu a případné opravy nasazené hasičské techniky. Posádky tak měly i v extrémních podmínkách okamžitě dostupnou odbornou podporu, která pomáhala udržet vozidla připravená k ostrému nasazení.
Společnost THT Polička po návratu týmu ocenila práci českých hasičů i svých servisních techniků, kteří se po celý měsíc starali o bezchybný chod techniky a podle vyjádření společnosti hasičům přímo na místě „kryli záda“.
Záchranný útvar byl v každé rotaci zastoupen pěti příslušníky. Jeden hlavní logistik zajišťoval chod tábora a týlové zabezpečení, další čtyři hasiči-strojníci byli určeni především k řízení a obsluze cisteren. Během obou rotací se do mise postupně zapojili příslušníci všech čtyř rot Záchranného útvaru.
Součástí vybavení byla rovněž lehátka, spacáky, stany, mobilní toalety a sprchy, elektrocentrály, osvětlovací technika a kuchyňské vybavení. Český tým tak byl připraven vybudovat vlastní provizorní základnu a dlouhodobě působit přímo v místě zásahu bez závislosti na běžné infrastruktuře.
Evropská certifikace se ověřila v praxi
Český modul GFFF-V, tedy tým určený pro pozemní hašení požárů v přírodním prostředí s využitím vozidel, letos úspěšně dokončil evropskou certifikaci.
Certifikace neznamená, že by čeští hasiči začali v zahraničí pomáhat teprve nyní. Do Řecka i dalších zemí vyjížděli opakovaně již v minulých letech. Jde však o oficiální potvrzení, že český modul splňuje společné evropské standardy a může být plnohodnotně nasazován při zahraničních operacích organizovaných prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Unie.
Související články
Právě program EU Prepositioning umožňuje rozmístit zahraniční týmy předem v oblastech, kterým v letních měsících hrozí největší nebezpečí rozsáhlých požárů. Díky tomu jsou hasiči připraveni přímo na místě a nemusí při každé události absolvovat zdlouhavý přesun přes Evropu.
Letošní řecká mise tuto výhodu potvrdila. Obě české rotace se zapojily do ostrých zásahů, současně si ověřily vlastní techniku, logistickou soběstačnost a schopnost pracovat v klimatických a terénních podmínkách výrazně odlišných od České republiky.
Získané zkušenosti mohou hasiči využít nejen při dalších zahraničních misích, ale také při rozsáhlých požárech v přírodním prostředí na území České republiky.
Zdroj: MV–generální ředitelství HZS ČR, Záchranný útvar HZS ČR, Velvyslanectví ČR v Athénách, THT Polička
