Hořící traktory, pole i milionové škody. Hasiči varují před požáry v zemědělství

23. 6. 2026 | Celá ČR | zásahy

Požáry v zemědělství loni způsobily škody za 354 milionů korun, nejvíce za posledních pět let. Nikdo při nich sice nezemřel, ale 28 lidí se zranilo. A letošní sezona teprve nabírá tempo – hasiči už od začátku roku 2026 evidují zhruba šest desítek požárů na zemědělských plochách.

Zpět

Léto na polích znamená sklizeň, ale pro hasiče také jedno z rizikovějších období roku. Suchý porost, prach, rozpálená technika, sláma, seno i lidská nedbalost mohou během chvíle způsobit požár za statisíce nebo miliony korun.

Podle MV–generálního ředitelství HZS ČR hasiči v roce 2025 likvidovali 1581 požárů, které vznikly v zemědělství. Přímé škody dosáhly 354 milionů korun. To je nejvyšší částka za posledních pět let. Více škod v uvedené statistice přinesl až rok 2020, kdy přesáhly 451 milionů korun.

Pozitivní zprávou je, že při loňských požárech v zemědělství nebyl nikdo usmrcen. Zraněno však bylo 28 osob. A rizikové období už se naplno rozbíhá i letos. Od začátku roku 2026 hasiči vyjížděli přibližně k šesti desítkám případů, kdy hořelo na zemědělských plochách – například obilí na poli, stohy slámy a píce nebo strniště. Tři lidé se při těchto událostech zranili.

Když začne hořet na poli, nejde jen o jeden stroj

Požár zemědělské techniky sám o sobě často znamená vysokou škodu. Moderní traktory, lisy nebo kombajny stojí miliony korun. Jenže v létě většinou nejde pouze o samotný stroj. Hořící technika často stojí uprostřed pole, v suchém porostu, u řádků sena nebo v blízkosti stohu. Oheň se tak může rychle rozšířit dál.

Příkladem jsou i nedávné zásahy v Ústeckém kraji. V Heřmanově způsobil požár traktoru škodu 1,5 milionu korun. Jen o několik dní později zasahovali hasiči v Brandově na Mostecku u požáru traktoru a pole. Na místě bylo šest jednotek požární ochrany, včetně německých jednotek Olbernhau a Oberneuschönberg, a škoda byla vyčíslena na jeden milion korun.

Takové události dobře ukazují, proč hasiči před sezonou opakovaně varují. Požár v zemědělství nemusí zachvátit desítky hektarů, aby způsobil obrovské škody. Někdy stačí jeden stroj, několik minut a špatné podmínky.

Nejčastější problém? Nedbalost, závady a podceněná údržba

Za požáry v zemědělství často stojí lidská nedbalost. Typicky jde o kouření v blízkosti hořlavých materiálů, používání otevřeného ohně, podcenění údržby techniky nebo pozdní reakci na první známky problému.

Velkou roli hraje také technický stav strojů. Zemědělská technika pracuje v prašném prostředí, kde se na motoru, výfuku, chladiči, brzdách, ložiscích nebo dalších částech usazují zbytky rostlin, plevy a prach. Pokud se stroj přehřeje nebo dojde k závadě, může se tento materiál velmi rychle vznítit.

Rizikové jsou i jiskry. Ty mohou vzniknout například při kontaktu pracovního ústrojí s kamenem nebo jiným předmětem. V prostředí obilného prachu navíc může vznikat nebezpečná směs se vzduchem, která se může snadno zapálit.

Jak riziko snížit? Čistý stroj, hasicí přístroj a žádné „to ještě vydrží“

Základní prevence není složitá, ale musí se opravdu dodržovat. Zemědělská technika by měla být v dobrém technickém stavu a pravidelně čištěná. Zvláštní pozornost si zaslouží prostor kolem motoru, výfuku, chladiče, brzd, ložisek a míst, kde se hromadí prach a suchý rostlinný materiál.

Hasiči také připomínají, že stroje pracující v rizikovém prostředí mají být vybaveny hasicími přístroji. Ty sice nemusí vždy stačit na plně rozvinutý požár, ale při včasném zjištění problému mohou zabránit větším škodám.

Důležité je nepodceňovat první známky problému. Zápach spáleniny, kouř, nezvyklé zvuky, přehřívání nebo zhoršený chod stroje nejsou drobnosti, které „se dodělají po směně“. Právě takové odklady mohou skončit požárem.

Samozřejmostí by mělo být také nekouřit v blízkosti hořlavých materiálů a nepoužívat otevřený oheň tam, kde se skladuje sláma, seno, píce nebo kde je suchý porost.

Samovznícení píce: tichý problém, který může přijít až po sklizni

Požáry v zemědělství nejsou jen o traktorech a kombajnech. Dalším velkým rizikem je samovznícení rostlinných materiálů. Týká se hlavně sena, ovsa a dalších obilovin, luštěnin, slámy, lnu nebo plev.

Nebezpečí roste ve chvíli, kdy je materiál uložen ve velkém objemu, nerovnoměrně nebo s vyšší vlhkostí. V takovém případě v něm mohou probíhat biologické procesy, při kterých se materiál zahřívá. Pokud se problém neodhalí včas, může dojít až ke vznícení.

U naskladněných materiálů s vlhkostí vyšší než 16 % doporučují hasiči pravidelné kontroly – vizuálně, podle zápachu i měřením teploty. Ta by neměla překročit 65 °C. Pokud se tak stane, je nutné okamžitě jednat a zavolat hasiče.

Přehřátou píci je totiž potřeba přeložit nebo vyskladnit. Jenže právě při manipulaci s přehřátým materiálem hrozí další vznícení. Proto je bezpečnější provádět takový zásah pod dohledem jednotek požární ochrany.

Pro hasiče jsou požáry na polích náročné

Požáry v zemědělství často komplikují podmínky v terénu. Technika musí jezdit po polích, loukách nebo polních cestách. Někdy je problém s přístupem k místu zásahu, jindy s dostupností vody. V horkém počasí je navíc zásah fyzicky náročný pro zasahující hasiče.

Velkou roli proto hraje rychlost ohlášení. Čím dříve se požár nahlásí, tím větší je šance, že se ho podaří zastavit ještě před rozšířením na větší plochu nebo další majetek.

Pomoci může i zemědělec s vlastní technikou. V praxi se často využívá například oborání místa požáru, odtažení techniky do bezpečí, vytvoření proluk v porostu nebo zajištění přístupových cest pro hasičskou techniku. Vždy ale musí jít o postup bezpečný a koordinovaný se zasahujícími hasiči.

Na poli rozhodují minuty i maličkosti

Požáry na polích se mohou šířit velmi rychle. Zvlášť ve větru, suchém porostu nebo tam, kde je připravené seno či sláma k balíkování. Včasné ohlášení události a první zásah dostupnými prostředky mohou rozhodnout o tom, jestli shoří jen část techniky nebo porostu, nebo jestli se oheň rozšíří dál.

Zákaz kouření u hořlavých materiálů, čistá technika, funkční hasicí přístroje, pravidelné kontroly uskladněné píce a rychlé volání na tísňovou linku. To jsou zdánlivě jednoduché věci, které ale mohou rozhodnout o tom, zda škoda skončí v tisících, nebo v milionech.

Sklizeň je pro zemědělce vrcholem roku. Pro hasiče je to ale zároveň období, kdy se na polích může během několika minut rozjet zásah s velkým rizikem a vysokými škodami. A jak ukazují poslední případy, nejde o teorii ze školení, ale o realitu, kterou jednotky řeší každé léto.