Mistryně promluvily: Jaká byla jejich vítězná sezóna?

Ženský tým z Oprechtic (MSK) si na letošním mistrovství titul opravdu zasloužil!! 🏆💪 Holkám se podařilo vyhrát hned dvě disciplíny, jednou z nich byl běh na 100 m s překážkami, kde se jim podařilo zaběhnout součet 103,4 s ⏱️🔥.  Hned tři závodnice z tohoto družstva se vešly do první šestice, která postupovala do finále 👏. Ve finále se dokonce dvě z nich popraly o medailové příčky 🥇🥈. Karolína Vyvialová brala se skvělým časem 15,46 s 1. místo 🥇 a Kateřina Borovičková s časem 16,47 s 2. místo 🥈.

Druhou disciplínou, která holkám sedla, byl požární útok 🚒🔥. V prvním pokusu se časomíra zastavila na čase 24,23 s, což by na bednu nestačilo, ale holky si z toho nedělaly hlavu 💙 a ve druhém pokusu se zlepšily na 22,84 s 💥, což jim zajistilo prvenství i v této disciplíně 🥇🏆.

Štafeta se holkám nepovedla dle představ, ale ani 4. místo ze štafety je o celkové prvenství nepřipravilo 💪✨.

Družstvo se mistrovství účastnilo ve složení:
Veronika Krpcová, Karolína Vyvialová, Anežka Švrčková, Kateřina Borovičková, Dorota Blaútová, Adéla Skotnicová, Andrea Škultetyová, Liliana Čajánková, Simona Krampotová, Johanka Žmolíková💃🔥.

A jak letošní sezónu hodnotí Veronika Krpcová? To se dozvíte dál! 👀📖

Jak byste svůj tým charakterizovali?
Říkáme si Ďouchy z MSK / Ďouchy z Opre. Holky z okresu Frýdek-Místek + 3 přestupové, které už ale vnímáme jako vlastní. Máme tady všehochuť – reprezentační esa, běhající maminy, stovkové nováčky, dorostenecké naděje nebo třeba útokové specialistky – všechny ale hrají v týmu svou roli a žádná není menší/větší.

Jak dlouho spolu běháte a jaké disciplíny máte za sebou? 
Jako Ďouchy už běháme od doby, kdy jsme se rozhodly poskládat si tým na hasičské olympiádě ve Villachu. Tehdy nás vzal pod své křídla Honza Peterek a závodily jsme za SDH Michálkovice. Sestava se ale od té doby hodně pozměnila. Nejdéle „sloužící“ jsme tam já a Kája Vyvialová. Dlouho je s námi i Anežka Švrčková.
Zavedení nových přestupových pravidel nás přinutilo změnit okres a taky SDH. Naštěstí nás podrželo mé domovské SDH Oprechtice a od té doby závodíme za tento sbor.

Máte nějaký předzávodní rituál?
Společný rituál máme asi jen jeden – taneček před útoky. Necháváme si zapnout písničku a tu nervozitu prostě vytancujeme.
Když se však dostaneme na republiku, máme tam spoustu, teď už tradic, které si plníme. Vyzdobené auto, pasování na ďouchu, balíček první pomoci, maskot atd. – myslím, že si umíme udělat hezké zážitky.

Jak často trénujete?
Na kolektivky se začínáme scházet v průběhu dubna a areál v Ostravě-Porubě necháváme rezervovaný na každé pondělí až do republiky (pokud se nám podaří dostat se až tam). Stovky si trénuje každý na svou vlastní zodpovědnost, ale samovolně se nám tvoří skupinky, které trénují pospolu. Co se týče zimní přípravy, tu máme taky zajištěnou v atletickém tunelu, ale tam je to čistě o fyzické přípravě.

Na krajském kole jste posunuli hranici národního rekordu ve štafetě 4×100 m. Čekali jste to, nebo to pro vás bylo překvapení? Jak jste nový rekord oslavili?
Štafety poctivě trénujeme a já jednotlivé mezičasy stopuji, takže cca vím, kde se pohybujeme. Z vlastních zkušeností však už radši s ničím nepočítám a vsázím spíš na přístup – odběhni si to tak, jak umíš, a uvidíš, co z toho bude. Na krajské nám letos sedlo snad úplně všechno – od stovek po útoky. Národní rekord byl třešnička na dortu. Jsem moc ráda, že jsme si ho po loňské republice zase vzaly zpět. Oslavy samozřejmě proběhly, ale spíš se slavil celkový postup z krajské na republiku.

V jaké disciplíně se cítíte nejsilnější?
Za mě to vždy byla štafeta. Ne vždy se však role favoritek vyplní – letos jsme na republiku jely jako rekordmanky a najednou Kája nevzala hadice, což se jí snad nikdy, co spolu běháme, nestalo.
Tento rok jsem nám však hodně věřila, co se týče dobrého umístění i na stovkách. S tím, co letos předváděla Kája a Simča, navíc běžecky výborná Kačka a jistota v holkách nasazených v druhé půlce dávaly předpověď dobrého výsledku.

S jakým cílem jste jeli na MČR?
Užít si to, zaběhnout to nejlepší, co v nás je, obhájit vítězství.
Samozřejmě že na republiku nejezdíme jen na výlet. Trénujeme a obětujeme tomu tolik času, že se chceme předvést a bojovat o medaile.

Kolikátý je to váš společný titul či medaile z MČR?
Za Oprechtice je to náš druhý titul. Kdybych brala Ďouchy ještě za dob SDH Michálkovice, tak připočtu jeden titul.

Jak byste zhodnotili své výkony? Povedlo se vám vše podle představ, nebo se něco nevydařilo úplně podle plánu?
Předvedly jsme chyby, ale taky jsme zaběhly výkony, kterých jsme na tréninku nedosahovaly. Na stovkách některé zazářily a některé šly pod své standardy. To tak ale bývá. Od toho je nás tam 10, aby jsme se podržely a týmově to dohnaly co nejvýš. Holky z áčkové štafety nám krásně zajistily a my z béčkové jsme zase musely dohánět chyby. Úspěch v útoku taky visel na vlásku do posledního metru, kdy jsem cvakala proudnici. Cesta k titulu nebyla úplně bezproblémová – spíš drama až do konce.
Holkám ale děkuji a chválím je za to všechno, co jsme v Třebíči zvládly!

Co byste poradili ostatním, aby byli příště lepší?
Trénujte, seběhávejte se, mějte to rádi a hledejte chyby, chtějte se vylepšovat.

Jak se vám na MČR líbilo?
Líbilo!
Vzkaz pro všechny budoucí pořadatele: Zachovejte společnou akci v sobotu, letos se nám konečně obnovila a Oprechtice se pod tohle jen a jen podepíšou.

Měli jste před poslední disciplíny spočítané možné scénáře umístění, nebo jste jen čekali, co se objeví ve výsledcích?
Věděly jsme, že to máme v našich rukou. Věděly jsme, že zaběhnout čas, který by nás dostal na 1. místo, pro nás není nedosažitelné, ale upínaly jsme se především na to, abychom si zaběhly to, co máme natrénováno. Po sestříknutí jsme se spíš koukaly na naše fanoušky, kteří přesně věděli, jaká hodnota tam má svítit.

Jak jste oslavili vítězství?
Cesta byla veselá. Zastavily jsme se ještě pozdravit do Hájova ke klukům, kteří reprezentovali náš kraj, a doma na hasičárně v Opre nám fanoušci přichystali moc hezké přivítání.

Máte nějakou zajímavou historku ze závodů nebo tréninků?
Máme jich dost, ale to asi radši zůstane naše tajemství.

Máte už plány na příští sezónu?
Nechám holky od hasiče odpočinout a s příchodem nového roku začnu řešit přestupy a utvrzovat sestavu. Doufám, že nebudeme mít moc změn. Máme fajn tým a myslím, že si všechny sedíme.

Chtěli byste někomu něco vzkázat nebo poděkovat?
Chtěla bych poděkovat našemu sboru. Všem, kteří nám v průběhu sezóny jakýmkoliv způsobem pomáhali, a já osobně holkám z týmu.